VP 2

Demokratická kultura

1. Úmluva o právech dítěte považuje za jeden z hlavních cílů výchovy přípravu dítěte na jeho odpovědný život ve svobodné demokratické společnosti. Rámcové vzdělávací programy vzdělávání vymezují jako jeden ze svých cílů vedení žáků k tomu, „aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti.“

Odpovědnost

1. Odpovědnost jedince je chápána jako významná součást jeho kompetence k řešení problémů a kompetence občanské. Klíčové je, aby se škola sama stala modelem demokratické společnosti a umožňovala žákům zapojovat se do školního dění a spolurozhodovat o záležitostech, které se jich týkají.

Demokracie

1. Demokratické zřízení je založeno na principu podřízení menšiny většině, uznání rovnosti, svobod (svoboda projevu, vyznání, spolčování) a politických práv občanů, suverenity lidu, kdy moc vychází z vůle lidu a tato vůle se realizuje všeobecnými volbami, jak pro muže, tak pro ženy.

Jak naučit žáky demokratickému rozhodování?

1. Členové ŽP musí velmi často společně rozhodovat. Základem pro kvalitní spolurozhodování je skupinové rozhodování s demokratickými prvky
2. Jak připravit žáky na správný způsob rozhodování? Pokud žáci nejednají o ničem závažném a panuje převážně shoda, je možno použít dohodu. I ústní dohoda má pevné místo při společném rozhodování a je dobré ji používat

Jak naučit žáky demokratickému rozhodování?

1. Pokud u žáků neplatí všeobecná shoda a stále se nejedná o závažný problém, je možno použít klasické hlasování. Hlasování by měla předcházet diskuze, podobně jako tomu je i u ústní dohody.

Jak naučit žáky demokratickému rozhodování?

1. Při všech variantách je zpočátku důležitá osoba koordinátora ŠP. Kromě vedení a usměrňování by měl žákům připomínat, že hlasování není jediný způsob rozhodování, a ani nemusí být vždy nejlepší
2. Měl by pomoci oddělovat jednotlivé fáze:

1. fáze sběru nápadů
2. fázi diskuze
3. fázi samotného rozhodování

1. Měl by pomoci žákům postupně si osvojovat jednotlivé rozhodovací procesy, a tím dopomoci k tomu, že významně vzroste efektivita práce ŠP

Výchova k odpovědnosti a hodnotám

1. Výchova k odpovědnosti předpokládá především možnost volby. Nejmocnějšími prostředky výchovy se na tomto místě stávají vzory chování. Zejména vlastní zkušenosti a prožitky. Stejně důležitá je také vnitřní motivace každého jedince a její tři podmínky tzv. tři S - smysluplnost, spolupráce a svobodná volba. Abychom vůbec mohli od někoho žádat odpovědnost, musíme zajistit, aby dotyčný měl možnost vybrat si a učinit nějaké rozhodnutí, nikoliv na základě příkazů, které vychovávají k pouhé poslušnosti, ale na základě práva svobodně se vyjádřit.

Mravní výchova

1. Morální jednání, které vychází z předpokladu, že člověk může svobodně jednat, pokud má na výběr z více možností a své jednání kontroluje. Základním předpokladem morálního chování je přesvědčení, že jedinec dovede odlišit dobré od zlého a že se jeho pohled na ně postupně vyvíjí a vyzrává. Morálku tedy můžeme chápat jako soustavu pravidel, hodnot a mravních citů lidského jednání.

Výchova charakteru

1. Vztahuje se k utváření mravních a charakterových vlastností osobnosti, k formování postojů, hodnot, světového názoru a projevů chování. Jednat zodpovědně znamená něco dělat, protože vím, že je to potřebné udělat a je to v souladu s tím, co se obecně uznává jako lidem prospěšné či správné. Výchova charakteru by se měla opírat o pět hlavních složek, mezi které patří kooperativní učení, využití dětské literatury k rozvoji empatie a porozumění druhým, poskytnutí příkladů prosociálního chování, zapojení žáků do aktivit zaměřených na pomoc mladším spolužákům a vrstevníkům a posílení morálního úsudku a sebekontroly žáků.

Kritické myšlení

1. Výchova demokratického občana se mimo jiné zaměřuje také na rozvoj jeho kritického myšlení. Kritické myšlení lze definovat jako nezávislé myšlení, které informace chápe jako východisko a hledá rozumné argumenty, začíná otázkami a problémy. Kritické myšlení napomáhá ke zlepšení vyjadřovacích schopností, podporuje čtenářství, pomáhá udělat si na věc vlastní názor a umět správně argumentovat.

Komunikace

1. Hlavním předpokladem sdělování i samotného procesu dorozumívání je naše řeč – verbální stránka komunikace, řeč těla – neverbální mimoslovní komunikace a komunikace činem. Významnou součástí lidské komunikace je také poslouchání či naslouchání, dovednost, kterou se musíme naučit.

Školní parlament

1. Školní parlament (také žákovský parlament, zkráceně ŽP) je ustanoven ze zástupců jednotlivých tříd ZŠ (3. až 9.), který se pravidelně schází a který koordinuje dospělá osoba z řad pedagogů. Jeho hlavní náplní je komunikovat s vedením školy a s pedagogickými pracovníky, a zároveň předkládá připomínky a náměty ze tříd, informuje žáky o dění ve škole.

Školní parlament

1. Realizuje projekty, které napomáhají ke změně klimatu školy. Právě žáci jsou často těmi, kteří přicházejí se zajímavými nápady a podněty pro zlepšení chodu školy. A proto je parlament demokratickým spojením mezi pedagogy, žáky a vedením školy.

Osoba koordinátora

1. Osoba koordinátora vede žáky k uvědomění si nutnosti spolupráce, týmového rozhodování, rozdělení povinností, odpovědnosti za svá rozhodnutí a demokratické výchově. Koordinátor funguje jako prostředník mezi vedením školy, ostatními kolegy a žáky
2. Koordinátor musí bojovat na začátku proti předsudkům ze strany vedení školy, neochotou kolegů v pedagogickém sboru a malou motivací u žáků. Jako každá novinka je ŽP přijímán s počáteční nervozitou či nevolí. Je dobrý psycholog, který vymezuje hranice mezi dospělými, dospívajícími nebo dětmi

Osoba koordinátora

1. Koordinátor je schopen vytipovat vhodné kandidáty do ŽP. Nemělo by se jednat o žáky s nejlepším prospěchem. Pro tuto funkci se mnohem více hodí zjistit, kdo je ve třídě „neformálním vůdcem“ či „šedou eminencí“. Tato osoba má nejčastěji větší zastání u třídy než premianti
2. Osoba koordinátora vede žáky k uvědomění si nutnosti spolupráce, týmového rozhodování, rozdělení povinností, odpovědnosti za svá rozhodnutí a demokratické výchově. Koordinátor funguje jako prostředník mezi vedením školy, ostatními kolegy a žáky

Osoba koordinátora

1. Koordinátor nikdy není spokojen se stavem ve škole, kdy vše „funguje“. Stále je potřeba hledat témata, která může ŽP řešit. Nikdy nevystupuje jako rozhodující autorita, ale funguje v roli facilitátora, který ŽP moderuje a udržuje jeho pozornost na problémech a kompetencích, které ŽP má v popisu své činnosti
2. Koordinátor se zajímá o politiku a vyzná se v činnostech jednotlivých složek vlády ČR i Evropského parlamentu

Základní otázky pro koordinátora

1. Proč ŽP ve škole potřebujeme?
2. Jaká jsou rizika jeho činnosti?
3. Jak se vypořádat s averzí vedení školy, obavami kolegů a lhostejností žáků?
4. Jaké jsou nejpalčivější problémy, které by měl ŽP řešit?

Volby

1. Volby jsou hlavním mechanismem demokracie, kterým žáci vybírají ze svých řad zástupce do školního parlamentu. Nejčastěji třídy nebo ročníky delegují své zástupce a předávají mu některé své pravomoci
2. Volby ve školách se podobají svým systémem, organizací i průběhem volbám do Parlamentu ČR, přesto lze aplikovat několik volebních modelů (např. poměrné zastoupení podle tříd, ročníků, podle roku narození, pohlaví apod.). Hlas mohou mít také dospělé osoby – např. třídní učitel, koordinátor ŽP

Moderní hlasovací zařízení

1. V dnešní moderní době je vhodné použít pro volby i pro obyčejné hlasování moderního hlasovacího zařízení, který žákům zatraktivňuje proces hlasování o důležitých bodech jednání

Organizace voleb – jednotlivé kroky

Vhodný volební model a termín voleb (volební model musí být co nejvíce přizpůsobený věku kandidátů a voličů)

Před samotnými volbami musí proběhnout informační kampaň. Informační kampaň je vhodné rozšířit na všechny pedagogy a rodiče žáků

Stanovit roli třídního učitele a koordinátora školního parlamentu, stanovit volební komisi a volební místnost

Samotné volby do školního parlamentu. Školní volby by měly být velmi podobné skutečným volbám – hlasovací lístky, urna, plenta, státní nebo školní symboly apod.

Práce volební komise, sčítání hlasů, prezentování výsledků voleb. Výsledky je nutné prezentovat v každé třídě, na veřejných nástěnkách, na webových stránkách školy a vyhlásit ve školním rozhlase

Stanovení termínu pro první schůzi nově zvolených zástupců

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Před založením ŽP koordinátor stanoví, jakou roli bude toto školní sdružení zastávat, co bude v jeho kompetencích. S tím seznámí ŽP a s nimi tyto obecné body upraví dle aktuálních potřeb dané školy, např. ŽP bude sloužit jako nástroj třídního učitele pro práci s konkrétní třídou. ŽP by si měl vymezit svá práva, ale i povinnosti, za které je zodpovědný.

Praktický příklad:

1. Mezi startovací projekty a krátkodobé cíle nejčastěji jako koordinátor navádím žáky k diskuzi o tom, jaké materiální vybavení je potřeba zlepšit, obnovit či nakoupit. Jedná se o poměrně snadný projekt, při kterém žáci komunikují s vedením školy nebo s jinými partnery a výsledek je hned vidět a znát. Škola bojovala s absencí wi-fi připojení v atriu školy, kde se každou přestávku setkávala spousta žáků, kteří tam svačili u školního bufetu, nebo se připravovali na další výuku, pokud měli volnou hodinu, obědovou pauzu apod. Na tento nedostatek upozornil spolusedící žák člena ŽP, a ten jeho nápad prezentoval na zasedání. Žáci tedy podali oficiální žádost na vedení školy formou úředního dopisu, který se tímto naučili psát. Pan ředitel pověřil IT technika a školní atrium bylo velmi rychle zasíťováno.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Nejčastější rolí ŽP je komunikace s vedením školy a pedagogickým sborem - zastupují tedy ostatní žáky a školu
2. Dále reprezentují školu na veřejnosti, před rodiči, přáteli školy i širokou veřejností. Své výsledky vhodně prezentují. Napomáhají k vytvoření vazeb mezi třídními kolektivy a napříč všemi ročníky
3. Pořádají a organizují různé akce, které zlepšují klima školy i jednotlivých tříd. Vychovávají své členy k občanské inciativě a aktivitě ve prospěch širšího okruhu žáků

Praktický příklad:

1. Kolega tělocvikář přišel s návrhem, že diskutoval s dívkami, proč se po TEV nesprchují. Dívky mu oznámily, že by se po TEV rády sprchovaly, ale nechce se jim chodit domů nebo do výuky s mokrou hlavou. Proto přišly s nápadem zakoupit fény na vlasy, které jim právě ŽP pomohl zařídit a vyjednat u tatínka jednoho z žáků, který podnikal v oboru sportovního vybavení. Škola tak získala spolehlivého dodavatele sportovních potřeb, načiní a nářadí a podnikatel v rámci SRPŠ daroval škole 2 fény, které začaly používat dívky po hodinách tělesné výchovy. Všechny strany byly spokojené. Ředitelství školy, které ušetřilo a získalo nového dodavatele, učitel tělocviku i jeho studentky. ŽP měl hned na začátku září splněn další projekt.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Existence a fungování ŽP zlepšuje i povědomí o škole pro veřejnost (Dny otevřených dveří) i před formálními institucemi (Česká školní inspekce, zřizovatel). Vedení školy tak získává další cenný zdroj informací přímo z tříd a od žáků
2. Další rolí ŽP je zlepšování atmosféry ve školních a třídních kolektivech. Pomáhají např. nováčkům (žákům 1. ročníků SŠ) k překlenutí a zvládnutí přechodu mezi různými stupni vzdělávacího systému

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Další rolí ŽP je zlepšování atmosféry ve školních a třídních kolektivech. Pomáhají např. nováčkům (žákům 1. a 5. tříd) k překlenutí a zvládnutí přechodu mezi různými stupni vzdělávacího systému. Prezentují školu na veřejnosti i na jiných školách (v rámci sportovních či vědomostních soutěžích, olympiád apod.).

Praktický příklad:

1. Velkým projektem ZŠ je akce „Vítání bažantů tzv. Bažantka“ = oficiální vítání nastupujících žáků 5. třídy na škole. Tento projekt se koná v horizontu konce října, kdy se skloubí se státním svátkem a podzimními prázdninami. Projekt připravuje vždy část ŽP, na škole jsou to žáci 8. třídy, kteří již mají zkušenosti z předchozích let, kdy tento projekt organizovali jejich předchůdci. Viděli tedy jejich provedení a organizaci, pravidelně tuto akci ŽP natáčí a umisťuje na školním webu, takže inspirací za 10 let fungování je spousta.
2. Přesto každý ročník vždy vymyslí něco originálního a zajímavého. Při samotné organizaci si ŽP dělí i různé role – moderátoři (provádějí celou akcí), DJ (pouští hudbu, videa apod.), technici (zařizují technické vybavení, dataprojektor, ozvučení, úklid), odborná porota (hodnotí při soutěžích) atd.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. ŽP také vhodně prezentuje svou činnost i výsledky jak uvnitř školy, tak i mimo ní. V dnešní době se často zapomíná a zanedbává právě vnitřní prezentace ŽP
2. Žáci jsou velmi zběhlí v ovládání sociálních sítí, tvorbě webových stránek či přímo aplikací a jiných internetových médiích
3. Nástěnky, časopis (věstník) a jiné tradiční formy bývají často prezentovány jako zastaralé a nefunkční. Ale existence pouze virtuální, neboli „vše jen na internetu“, není jedinou vhodnou formou. Právě nástěnky, časopisy, věstníky, papírové ankety, jejich fyzická přítomnost, ukotvuje činnost ŽP na škole a dá se výborně použít i pro propagaci školy (Dny otevřených dveří, Mikulášské nadílky, dobročinná či charitativní akce)

Praktický příklad:

1. Poslední zvonění na škole organizuje studentský parlament ve spolupráci s příslušnými zástupci 9. tříd. Aby se „Poslední zvonění“ nezvrhlo v šikanu mladších ročníků a ničení školního majetku a vybavení tříd a učeben, byl stanoven jiný formát tohoto rozloučení
2. Mladší ročníky se dvě hodiny učí a pak přijdou do tělocvičny, kde pro ně mají „deváťáci“ nachystaný zábavný program. Je to šance pro koordinátora poděkovat nejstarším členům žákovského parlamentu za jejich práci

Metody práce školního parlamentu

1. Školní parlament předkládá podněty, otázky a návrhy žáků pedagogům a vedení školy. Zprostředkovává informace mezi třídami, snaží se o spolupráci mezi jednotlivými ročníky. Usiluje o naplňování cílů školy v oblasti osobnostní a sociální výchovy a ve výchově demokratického člověka. Pokud dojde k nějakému problému, snaží se najít optimální řešení.

Praktický příklad:

1. Na jedné škole využili při práci ŽP Mezinárodního dne „Giving Tuesday“, což je den, kdy lidé darují věci jiným lidem – a takový den v menším měřítku zorganizovali na škole. Žáci ve spolupráci se ŽP přinesli do školy hračky, knihy, hry a věnovali je těm, kteří je potřebovali. S organizací a s předáváním těchto vybraných věcí jim pomohla organizace Člověk v tísni, která již má s podobnými akcemi zkušenosti a ví, komu vybrané věci darovat.

Metody práce školního parlamentu

1. Všichni – jak žáci, tak učitelé – si musí ujasnit, proč je důležité, aby parlament vůbec vznikl a fungoval. Ve skupinové diskuzi si stanoví cíle, co by se dalo ve škole zlepšit
2. Najdou priority, které je třeba řešit jako první. Naučí se plánovat a hodnotit. Musí se naučit argumentovat, protože se zajisté najdou oponenti, kteří nebudou se vznikem školního parlamentu souhlasit
3. Efektivní pomůckou na začátku práce žákovského parlamentu je SWOT analýza

Metody práce školního parlamentu

SWOT Analýza

1. K posílení silných stránek je třeba hledat stále nové metody – zvýšit samostatnost členů ŠP při jejich práci, zlepšit komunikaci sami mezi sebou, zlepšit komunikaci mezi členy ŠP a ostatními subjekty (žáky školy, učiteli, vedením), naučit se pracovat na prezentaci ŠP
2. Mezi slabé stránky by mělo patřit odstranění slabin pro vznik nových příležitostí. Koordinátor by měl umět vysvětlit žákům, že se nejedná o práci pouze několika málo jedinců, ale že práce ŠP je opravdu prací všech. Měl by se snažit, aby odhodlání, které je z počátku obrovské, vydrželo až do konce. Pomocí metod odměňování, povzbuzování i vlastní iniciativy můžeme postupně slabé stránky minimalizovat, event. odstraňovat
3. K odstranění hrozeb je třeba použít silné stránky, zejména ty, které se již v praxi osvědčily. Aby hrozby neohrozily naše slabé stránky, je třeba vyvíjet strategie, které nám umožní hrozby omezit

Praktický příklad:

1. Nejlepší variantou je, když si žáci vyzkouší prakticky to, co znají pouze teoreticky. Ideální je, pokud členové vyjedou na prožitkový kurz a krizové situace si na vlastní kůži zažijí. Ve škole slyší, jak se rozdělává oheň – vidí návody a postupy, jak na to. Ale když si jednou vyzkouší, jak oheň rozdělat, budou si pamatovat postup lépe, než když slyší pouze teorii. A proto jsou prožitkové aktivity jednou z nejdůležitějších forem, jak žáky motivovat k jejich další práci. Pomocí her, které souvisí s osobnostní a sociální výchovou, se upevňuje demokratické a kritické myšlení.

Na výjezdním kurzu je možno využít tyto hry:

1. místa si vymění
2. nedokončené věty
3. seznamování s pomocí balonku
4. představování se ve dvojici
5. JÁ pantomima
6. nedokončené příběhy
7. co máme společného
8. hra na konflikt
9. skupinové role

Náplň práce

1. Při náplni je důležité stanovení cílů: krátkodobých, týdenních, měsíčních nebo celoročních. V průběhu celého školního roku je nutno rozdělení akcí po jednotlivých měsících.

Praktický příklad:

1. Na naší škole se s velkým úspěchem setkávají tematické dny, zaměřené na jídla spojená s konkrétním ročním obdobím. Ať již je to období Velikonoc, Vánoc, období masopustu, letní jídla – v podobě lehkých zeleninových salátů, apod. K těmto příležitostem bývá vyzdobena i jídelna, a žáci jednotlivých tříd soutěží o nejoriginálnější nápad při výzdobě. Porota – složená z učitelů a členů ŽP – hodnotí a vybírá vítěze. Do této výzdoby se mohou zapojit žáci celé školy.

Náplň práce

1. Projekty nemusí být pouze záležitostí ŠP, ale v České republice existují různé společnosti, které se snaží podporovat a rozvíjet činnost demokratické výchovy na školách
2. Jednou z nejznámějších je organizace CEDU – Centrum pro demokratické učení. Tato organizace vypisuje různé projekty, do kterých se mohou přihlásit školy, kde funguje školní parlament

Praktický příklad:

1. Po několikaletém působení ŽP na škole, uskutečňujeme výměnné stáže mezi jednotlivými školami. Zástupci daných školních parlamentů si vymění svá místa na partnerských školách a posuzují a zkouší si práci s jinými žáky, jinými učiteli a porovnávají, jak je která škola vybavena, jak pracuje a spolurozhoduje daný ŽP. Po skončení výměnných stáží se všichni scházíme na neutrální půdě a hodnotíme činnost ŽP na navštívených školách. Závěry, které zde vznikají, společně s doporučením zástupců partnerských škol, předáváme vedení školy a pokoušíme se alespoň některé z těchto návrhů realizovat v praxi.

Agenda a jednací řád parlamentu

Co je to agenda?

1. Agenda představuje souhrn toho, co je třeba udělat, vyřídit, zařídit. Agenda je také program schůze, porady nebo konference, souhrn témat, o nichž se má jednat. Agendu – program připravuje obvykle předseda školního parlamentu často v součinnosti s koordinátorem. Aby schůze parlamentu měla jasná pravidla a systém, měli by si zvolení členové školního parlamentu na svém prvním zasedání stanovit jednací řád.

Agenda a jednací řád parlamentu

Co je to jednací řád?

1. Jednací řád je soubor formálních pravidel, jimiž se řídí výbory, skupiny a jednotky. Důležité je, aby jednací řád vyhovoval principům spravedlnosti a rovnoprávného zastoupení členů. Jde o nástroj upevňující demokratické principy ve skupině. Struktura a délka jednacího řádu školního parlamentu musí být úměrná věku, tedy rozumovým schopnostem členů skupiny.

Agenda a jednací řád parlamentu

Obsah jednacího řádu

Jednací řád musí být krátký, přehledný a jeho znění musí být srozumitelné dané věkové skupině žáků. Jednací řád může obsahovat například:

Úvodní ustanovení. Jednací řád školního parlamentu, název parlamentu, název školy, výbory školního parlamentu apod.

Vymezení činnosti a kompetencí školního parlamentu

Způsob jednání členů školního parlamentu. Kdo svolává a kam, kdo řídí, kdy svolává a jak svolává. Program a příprava zasedání

Volba předsedy a místopředsedy školního parlamentu. Volba předsedy výboru

Hlasování

Organizačně technické záležitosti

Výstupy ze zasedání

Další a ostatní ustanovení. Například o spolupráci se školskou radou, se spolkem apod

Memorandum (smlouvy)

Co je memorandum a k čemu je dobré?

1. Školní parlament v rámci posílení demokratických principů sepíše se spolupracující stranou memorandum nebo dohodu o spolupráci
2. Memorandum bude sepsáno mezi školním parlamentem a např. vedením školy, školskou radou, spolkem, jiným školním parlamentem apod. Při tvorbě memoranda se opět posiluje právní vědomí členů parlamentu

Školní parlament a školská rada

Co je školská rada?

1. Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Školská rada je právně upravena v § 167–168 školského zákona.

Školní parlament a školská rada

Parlament a školská rada

1. Zástupci školního parlamentu mohou vyjednávat přímo s předsedou školské rady nebo mohou využít právě tu třetinu školské rady, která zastupuje žáky (u nezletilých žáků jejich zákonní zástupci). Pokud probíhá spolupráce mezi školním parlamentem a školskou radou, jedná se především o spolupráci v oblasti školního řádu, koncepčních záměrů rozvoje školy a podnětů vedení školy.

Praktický příklad:

Z veřejně dostupných zápisů z jednání školního parlamentu a školských rad lze uvést příklady společných návrhů pro vedení školy:

1. pořízení kopírky pro žáky na chodbu školy
2. pořízení nápojového automatu
3. zrušení šatních kójí a pořízení plechových skříněk
4. kamerový systém v prostorách šaten
5. umožnění bezhotovostní platby ve školním bufetu
6. změnu sortimentu ve školním bufetu
7. zřízení kolovny
8. zlepšení sociálního zázemí v šatnách pro tělesnou výchovu
9. rozšíření počtu sprch v budově svařovny
10. zajištění prostorů pro slavnostní vyřazení žáků
11. a mnoho dalších

Školní parlament a zapsané spolky

Co je to spolek?

1. V českém právu je od 1. ledna 2014 spolek zvláštní forma právnické osoby, určená pro samosprávné a dobrovolné sdružení osob vedených společným zájmem. Spolek je právně upraven v § 214–302 občanského zákoníku. Při základních a středních školách běžně vznikají spolky (např. spolek rodičů a přátel školy, spolek rodičů, sdružení přátel školy apod.). Zájmový spolek má jasně deklarovaný cíl a stanovy.

Školní parlament a zapsané spolky

Parlament a spolek

1. Spolek při spolupráci se školním parlamentem není na rozdíl od školské rady vázán pravomocemi ze školského zákona, je méně formální a na rozdíl od školské rady disponuje obvykle finančními prostředky. Na rozdíl od školské rady pracuje spolek při škole nepřetržitě, čímž se otevírá prostor pro pravidelnou spolupráci.

Praktický příklad:

Z veřejně dostupných zápisů z jednání školního parlamentu a spolků lze uvést příklady společných akcí:

1. školní ples
2. vítání nových žáků
3. slavnostní vyřazení absolventů
4. zajištění programu k výročí školy
5. Den Země
6. čtení pro klienty v domově důchodců
7. školní jarmark
8. a mnoho dalších

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Výsledky své činnosti ŽP předkládá ve vhodné a adekvátní formě ostatním subjektům, které s ním školní prostředí tvoří. Považují se za ně ostatní žáci (voliči), vedení školy, pedagogický sbor, cizí osoby (školská rada, rodiče, spolky apod.).

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Krátkodobé hodnocení a sebehodnocení je prováděno za pomocí řízených zpětných vazeb jako zážitkové aktivity, ideálně v měsíčních intervalech. Tyto činnosti je vhodné používat i při pravidelných schůzkách zasedání ŽP. Používají se na začátku i na konci (min. 5 – 10 minut), kdy se zpětná vazba hodnotí buď skupinově, nebo i individuálně.
2. Názor by měl vyjádřit každý člen skupiny adekvátním a vhodným způsobem. Schopnost vnímat a akceptovat zpětnou vazbu je důležitou činností, kterou se zástupci parlamentu učí přijímat do života.

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

Doporučení, jak hodnotit fungování ŽP:

1. hodnotit vždy po proběhlé aktivitě, tematickém celku, konkrétní akci
2. vždy nejdříve chválit, poté citlivě poukázat na to, co se nepovedlo
3. kombinovat různé techniky zpětných vazeb – odstranit tak nudu
4. vtipné zážitky komentovat s humorem, ale ne vše se dá převést do pozice zábavy, nezlehčovat, neironizovat neúspěchy zvláště u adolescentních skupin

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Hodnocení činnosti a fungování ŽP provádí minimálně dvakrát ročně provést i samotné vedení školy. ŽP připraví prezentaci činnosti a úspěchů, kterých dosáhl v zamýšleném období. Vedení školy na to reaguje pochvalou či připomínkou, jak splnění těchto projektů napomohlo atmosféře školy v širším kontextu. Na základě připomínek vedení školy je dobré upravit např. znovu opakované a chystané akce v příštím roce. Úspěšné projekty nejvíce odrážejí úspěšnost či neúspěšnost ŽP a zároveň zvyšují jeho dobré jméno a reprezentují školu před veřejností.

Praktický příklad:

1. Školní parlament hodnotí a „slaví“ své působení na jedné ze škol v den, kdy mají zároveň pedagogové závěrečné ukončení školního roku. Protože se tyto akce tradičně konají ve školní jídelně a vzhledem k akci je i přiměřeně upraven školní rozvrh, je velmi vhodné, že se před učitelskou sešlostí koná oslava školního parlamentu. Vybraní žáci se tedy ten den učí pouze pár hodin a poté mají právo se účastnit závěrečného zasedání.
2. Žáci s koordinátorem zhodnotí své roční působení, vedení školy osobně poděkuje za činnost a zařídí pohoštění. Tradicí se stalo i to, že starší žáci připraví pro mladší nějaký zábavný program – scénky, deskové nebo karetní hry, sestříhají vtipné video. Pokud je výsledek podařený, požádá koordinátor školní parlament, aby tímto programem zahájili i oslavu učitelů. Rychle to prolomí ledy a zároveň i ostatní pedagogové ocení smysl a působení žákovského parlamentu na škole. Akce se stala již zavedenou tradicí.

Závěrečné ověření znalostí

Školní parlament by měl fungovat na základě jakého principu?

• a) totality
• b) autokracie
• c) demokracie
• d) demokratura

Které z tvrzení necharakterizuje činnost školního parlamentu?

• a) komunikovat s vedením školy
• b) komunikovat s pedagogickými pracovníky
• c) udílet kázeňské postihy problémovým žákům
• d) předkládat připomínky a náměty ze tříd

Která osoba může vykonávat funkci koordinátora školního parlamentu?

• a) ředitel
• b) učitel
• c) rodič
• d) všichni výše uvedení

Závěrečné ověření znalostí

4. Která pomůcka není potřebná pro organizaci voleb do školního parlamentu?
   • a) plomba
   • b) hlasovací urna
   • c) plenta
   • d) hlasovací lístky
5. Jakou činností je nejlepší nastartovat činnost školního parlamentu?
   • a) zorganizovat celoškolní oslavu
   • b) vyvěsit jednací řád na nástěnkách školy
   • c) nákup potřebného materiálního vybavení
   • d) zhodnotit činnost školního parlamentu
6. Která z kategorií nepatří do SWOT analýzy?
   • a) vnější zdroje
   • b) silné stránky
   • c) slabé stránky
   • d) příležitosti

Závěrečné ověření znalostí

7. Jak se jiným slovem nazývá proces sebehodnocení?
   • a) anotace
   • b) interakce
   • c) autoevaluace
   • d) asanace
8. Rodiče a žáci mají právo zvolit školskou radu v jakém poměrném zastoupení?
   • a) polovinu
   • b) čtvrtinu
   • c) třetinu
   • d) pětinu
9. Hodnocení činnosti školního parlamentu je vhodné provádět minimálně kolikrát ročně?
   • a) 1x
   • b) 2x
   • c) není potřeba provádět hodnocení
   • d) po každé schůzce

Závěrečné ověření znalostí

10. Koordinátor musí být zejména dobrý (doplňte) …?
    • a) motivátor
    • b) psycholog
    • c) vůdčí typ
    • d) vše výše uvedené

Gratulujeme, úspěšně jste absolvovali tuto e-learningovou kapitolu.

Pokračovat na další kapitolu