Test - Modul pro koordinátory žákovského parlamentu na ZŠ

VP 2

Vaše údaje

1.) Školní parlament by měl fungovat na základě jakého principu?
2.) Které z tvrzení necharakterizuje činnost školního parlamentu?
3.) Která osoba může vykonávat funkci koordinátora školního parlamentu?
4.) Která pomůcka není potřebná pro organizaci voleb do školního parlamentu?
5.) Jakou činností je nejlepší začít činnost školního parlamentu?
6.) Která z kategorií nepatří do SWOT analýzy?
7.) Jak se jiným slovem nazývá proces sebehodnocení?
8.) Rodiče a žáci mají právo zvolit školskou radu v jakém poměrném zastoupení?
9.) Hodnocení činnosti školního parlamentu je vhodné provádět minimálně kolikrát ročně?
10.) Koordinátor musí být zejména dobrý (doplňte) ……
11.) Žáci se v žákovském parlamentu učí?
12.) Kdy můžeme volby organizovat?
13.) Žákovský parlament nemůže rozhodovat o:
14.) Co v překladu znamená demokracie?
15.) Memorandum je:
16.) Kdy si žáci ve školním parlamentu určí pravidla svého fungování?
17.) Co to znamená agenda?
18.) Jaké máme druhy komunikace?
19.) Za efektivní pomůcku na začátku fungování žákovského parlamentu považujeme:
20.) Kdo připravuje agendu?
21.) Kterou otázku si na začátku fungování ŽP nemusí koordinátor položit?

2019 Všechna práva vyhrazena

Školní parlament jako vzdělávací proces vedoucí k rozvoji kompetencí pro posilování demokratické kultury.
CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008270

© 2019 - Všechna práva vyhrazena. Internetové projekty pro eLearning