VP 1.2

Obsah

1. Školní parlament
2. Osoba koordinátora
3. Volby
4. Fungování a pravidla parlamentu
5. Kompetence, role, funkce školního parlamentu
6. Metody práce školního parlamentu
7. Náplň práce školního parlamentu
8. Agenda a jednací řád parlamentu
9. Memorandum (smlouvy)
10. Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu
11. Seznam použité a doporučené literatury

Školní parlament

1. Školní parlament (také žákovský parlament, zkráceně ŠP) je ustanoven ze zástupců jednotlivých tříd 3.–9. ročníků ZŠ nebo 1.– 4. ročníků SŠ, kteří se pravidelně scházejí a koordinuje je dospělá osoba z řad pedagogů. Hlavní náplní školního parlamentu je komunikovat s vedením školy a s pedagogickými pracovníky, předkládat připomínky a náměty ze tříd a informovat žáky o dění ve škole.

Osoba koordinátora

1. Koordinátor je dospělá osoba, nejčastěji pedagog, ale může jím být i rodič, školní psycholog či jiná osoba, která se školou spolupracuje a zná její strukturu a problémy. Koordinátor spolupracuje s vedením školy, učitelským sborem i žáky, zajímá se o politiku a vyzná se v činnostech jednotlivých složek vlády ČR i Evropského parlamentu.

Volby

1. Volby ve školách se podobají svým systémem, organizací i průběhem volbám do Parlamentu ČR, přesto lze aplikovat několik volebních modelů (např. poměrné zastoupení podle tříd, ročníků, podle roku narození, pohlaví apod.).
2. Hlas mohou mít také dospělé osoby, např. třídní učitel, koordinátor školního parlamentu.

Fungování a pravidla parlamentu

1. Koordinátor na první schůzku pozve vedení školy, které zdůrazní svou podporu pro toto žákovské sdružení.
2. Na prvním setkání je rovněž sestaven harmonogram aktivit a akcí, které bude školní parlament pořádat v příslušném školním roce.

Fungování a pravidla parlamentu

1. V případě pravidelného setkávání je nutné zařídit, aby byl v rozvrhu vyčleněn vhodný čas a místo pro setkávání školního parlamentu.
2. ŠP pro svou práci potřebuje i odpovídající materiální, kancelářské a audiovizuální vybavení, které mu poskytuje vedení školy.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Před založením ŠP koordinátor stanoví, jakou roli bude toto školní sdružení zastávat, co bude v jeho kompetencích.
2. S tím seznámí členy ŠP a s nimi tyto obecné body upraví dle aktuálních potřeb dané školy, např. ŠP bude sloužit jako nástroj třídního učitele pro práci s konkrétní třídou.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. ŠP začne nejlépe fungovat, pokud si jeho členové společně s koordinátorem stanoví první dosažitelný cíl, který začnou co nejdříve realizovat.
2. Dojde tak k upevnění vazeb mezi členy školního uskupení, automatickému rozdělení rolía vytvoření menších podskupin.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

Nejčastější rolí ŠP je:

1. komunikace s vedením školy a pedagogickým sborem ve prospěch těch, kteří je zvolili svými zástupci do školního parlamentu – ŠP zastupuje ostatní žáky a školu;
2. reprezentace školy na veřejnosti, před rodiči, přáteli školy i širokou veřejností – ŠP napomáhá k vytvoření vazeb mezi třídními kolektivy a napříč všemi ročníky.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. pořádání a organizace různých akcí, které zlepšují klima školy i jednotlivých tříd – ŠP vychovává své členy k občanské inciativě a aktivitě ve prospěch širšího okruhu žáků.

Praktický příklad:

1. Na jedné střední škole dokonce propojili teorii s praxí a využili svého odborného zaměření pro vybudování studovny. Jednalo se o střední školu stavební, kde byl vznesen požadavek na vybudování žákovské studovny. Protože potřebná místnost ve škole nebyla, byl přizván učitel odborných předmětů, který studovnu zadal jako řešitelský projekt pro 3. ročníky, které zpracovaly odborné studie, kam by se mohla tato studovna umístit a jak by měla vypadat. Následně nastala fáze jednání se stavebním úřadem o vybudování nové místnosti, na čemž se podíleli také žáci a hlavně zástupci ŠP. Poté, co byla studovna vybudována probouráním a spojením dvou jiných místností, začala sloužit i jako školní knihovna. Ta do té doby fungovala jen na papíře v zastrčeném kamrlíku v nejzazším koutě školy. ŠP pomohl do studovny nastěhovat regály a zaprášené knihy a studovna se stala velmi živýma navštěvovaným místem, kde se záhy ustanovil i Knižní klub a žáci tam doháněli četbu k maturitní zkoušce.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Existence a fungování ŠP zlepšuje povědomí o škole u veřejnosti (dny otevřených dveří) i formálních institucí (Česká školní inspekce, zřizovatel). Vedení školy díky ŠP zase získává cenný zdroj informací přímo ze tříd a od žáků.
2. Další rolí ŠP je zlepšování atmosféry ve školních a třídních kolektivech. Členové ŠP pomáhají např. nováčkům (žákům 1. ročníků) v překlenutí a zvládnutí přechodu mezi různými stupni vzdělávacího systému. Prezentují školu na veřejnosti i na jiných školách (např. při náboru nových studentů na SŠ, gymnázia apod.).

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. ŠP také vhodně prezentuje svou činnost i výsledky jak uvnitř školy, tak i mimo ni. V dnešní době se často zapomíná a zanedbává právě vnitřní prezentace ŠP.
2. Žáci jsou velmi zběhlí v ovládání sociálních sítí, tvorbě webových stránek, či dokonce aplikacía v jiných internetových médiích, čehož lze při prezentaci využít.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. V případě řešení citlivých individuálních (žák versus učitel, učitel vs. rodič) či profesních sporů (učitel vs. učitel, učitel vs. třída, učitel vs. vedení školy) funguje ŠP jako instituce, která nejčastěji o problému informuje. Nepřísluší mu však dále tyto spory hodnotit či řešit.
2. Vedení školy i koordinátor by však měli ŠP seznámit s tím, co se v těchto věcech událo a jak se problém vyřešil.

Metody práce školního parlamentu

Školní parlament:

1. předkládá podněty, otázky a návrhy žáků pedagogůma vedení školy;
2. zprostředkovává informace mezi třídami, snaží seo spolupráci mezi jednotlivými ročníky;
3. usiluje o naplňování cílů školy v oblasti osobnostní a sociální výchovy a ve výchově demokratického člověka.
4. pokud dojde k nějakému problému, snaží se najít optimální řešení.

Metody práce školního parlamentu

1. Spolupráce a aktivity nemusí probíhat jen v rámci školy, ale jsou to i různé organizace, díky kterým se rozvíjí a upevňuje demokratická výchova mezi žáky. Mezi nejznámější organizace, které s ŠP mohou spolupracovat, patří: ADRA, různé charitativní organizace na pomoc dětem, starým lidem, ale i zvířatům. Vděčná bývá spolupráce s útulky psů a koček.

Metody práce školního parlamentu

1. Všichni – jak žáci, tak učitelé – si musí ujasnit, proč je důležité, aby parlament vůbec vznikla fungoval.
2. Ve skupinové diskuzi si stanoví cíle, co by se dalo ve škole zlepšit.
3. Najdou priority, které je třeba řešit jako první.
4. Naučí se plánovat a hodnotit.
5. Musí se naučit argumentovat, protože se zajisté najdou oponenti, kteří nebudou se vznikem školního parlamentu souhlasit.

Náplň práce školního parlamentu

1. V náplni práce parlamentu je důležité stanovení cílů: krátkodobých, týdenních, měsíčních nebo celoročních. V průběhu celého školního roku je potřeba rozdělení akcí po jednotlivých měsících.

Náplň práce školního parlamentu

1. V průběhu celého školního roku si mohou žáci připomínat neobvyklé Světové dny, které je možno využít jak při výuce, tak i v osobnostnía sociální výchově. Mezi tyto neobvyklé dny patří např.: Den otců, Den jazyků, Den zdraví, Den manželství apod.
2. Velmi podnětná bývají setkání s bývalými žáky školy, kteří dosáhli významného úspěchu, ať už v oblasti kulturní, sportovní nebo politické.

Praktický příklad:

1. Na naší škole se s velkým úspěchem setkávají tematické dny zaměřené na jídla spojená s konkrétním ročním obdobím. Ať již je to období Velikonoc, Vánoc, období masopustu, nebo se jedná o letní jídla v podobě lehkých zeleninových salátů apod. K těmto příležitostem bývá vyzdobena i jídelna a žáci jednotlivých tříd soutěží o nejoriginálnější nápad při výzdobě. Porota – složená z učitelů a členů školního parlamentu – hodnotí a vybírá vítěze. Do této výzdoby se mohou zapojit žáci celé školy.

Agenda a jednací řád parlamentu

Co je to agenda?

1. Agenda představuje souhrn toho, co je třeba udělat, vyřídit, zařídit. Agenda je také program schůze, porady nebo konference, souhrn témat, o nichž se má jednat.
2. Agendu/program připravuje obvykle předseda školního parlamentu často v součinnosti s koordinátorem. Aby schůze parlamentu měla jasná pravidla a systém, měli by si zvolení členové školního parlamentu na svém prvním zasedání stanovit jednací řád.

Agenda a jednací řád parlamentu

Co je to jednací řád?

1. Jednací řád je soubor formálních pravidel, jimiž se řídí výbory, skupiny a jednotky. Ve školství se setkáváme s jednacím řádem u jednání spolků, rodičovských rad a školských rad. Uplatnění jednacího řádu je výborná metoda, jak s náležitým respektem vyslechnout názor každého člena skupiny.

Memorandum (smlouvy)

Co je memorandum a k čemu je dobré?

1. Školní parlament v rámci posílení demokratických principů sepíše se spolupracující stranou memorandum nebo dohodu o spolupráci. Memorandum je na rozdíl od smlouvy spíše neformální záznam nějaké skutečnosti, jednání nebo stanoviska. Jako legislativní oporu pro vznik memoranda nebo dohody o spolupráci lze použít § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Memorandum bude sepsáno mezi školním parlamentem a např. vedením školy, školskou radou, spolkem, jiným školním parlamentem apod. Při tvorbě memoranda se opět posiluje právní vědomí členů parlamentu.

Praktický příklad:

Z veřejně dostupných zápisů z jednání školního parlamentu a školských rad lze uvést příklady společných návrhů pro vedení školy:

1. změna sortimentu ve školním bufetu,
2. zřízení kolovny,
3. zlepšení sociálního zázemí v šatnách pro tělesnou výchovu,
4. rozšíření počtu sprch v budově svařovny,
5. zajištění prostorů pro slavnostní vyřazení žáků
6. a mnoho dalších.

Praktický příklad:

Z veřejně dostupných zápisů z jednání školního parlamentu a spolků lze uvést rovněž příklady společných akcí:

1. školní ples,
2. vítání nových žáků,
3. slavnostní vyřazení absolventů,
4. zajištění programu k výročí školy,
5. Den Země,
6. čtení pro klienty v domově důchodců,
7. školní jarmark
8. a mnoho dalších.

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Výsledky své činnosti ŠP předkládá ve vhodné a adekvátní formě ostatním subjektům, které s ním školní prostředí tvoří. Považují se za ně ostatní žáci (voliči), vedení školy, pedagogický sbor, cizí osoby (školská rada, rodiče, spolky apod.).
2. ŠP hodnotí svou činnost v krátkodobémi dlouhodobém horizontu. Evaluace i autoevaluace probíhají různými metodami hodnocení, které jsou pro žáky v parlamentu zajímavé a pestré, např. vypracovat SWOT analýzu, uspořádat anketu na sociálních sítích, při volbách zvolit metodu preferenčních hlasů apod. Evaluaci i autoevaluaci provádí jak koordinátor pomocí sofistikovaných nástrojů, tak i členové ŠP dle svých nápadů, inspirace z internetu nebo různých publikací.

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Hodnocení činnosti a fungování ŠP provádí minimálně dvakrát ročně i samotné vedení školy. ŠP připraví prezentaci své činnosti a úspěchů, kterých dosáhl v zamýšleném období. Vedení školy na to reaguje pochvalou či připomínkou, jak splnění těchto projektů napomohlo atmosféře školy v širším kontextu. Na základě připomínek vedení školy je dobré upravit např. znovu opakované i nově chystané akce v příštím roce. Úspěšné projekty nejvíce odrážejí úspěšnost či neúspěšnost ŠP a zároveň zvyšují jeho dobré jméno a reprezentují školu před veřejností.

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Názory na činnost ŠP vyjadřují i hosté, které si spolek občas zve ke svým zasedáním. Hosty mohou být ostatní pedagogové, vedení školy, zástupci rodičů a samotní rodiče, samotní žáci. Tím se zvyšuje povědomí o funkci školního parlamentu a cizí osoby přinášejí nové pohledy na věci, které již koordinátor i zástupci přehlížejí, tzv. „zasvěcená slepost“.
2. Koordinátor zase prezentuje výsledky a problémy na pedagogické radě, kde získává zpětné hodnocení od kolegů. Tyto poznatky poté předkládá ve vhodné formě členům školního parlamentu.

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Ukončení činnosti každého spolku obnáší závěrečné vyhodnocení. Doporučuje se naplánovat i malou společenskou událost. Příkladem mohou být např. vánoční besídky s rozdáváním drobných dárečků nebo slavnostní uzavření školního roku, které vždy znamená změnu žákovského rozvržení a zastoupení uvnitř spolku. Vhodné je poděkovat za práci a využít tuto akci k rozloučení s odcházejícími členy parlamentu, kterými jsou studenti 9. ročníků na ZŠ a maturitních ročníků na SŠ.

Praktický příklad:

1. Žáci společně s koordinátorem zhodnotí své roční působení, vedení školy jim osobně poděkuje za činnost a zařídí pohoštění. Tradicí se stalo i to, že starší žáci připraví pro mladší nějaký zábavný program – scénky, deskové nebo karetní hry, sestříhají vtipné video. Pokud je výsledek podařený, požádá koordinátor školní parlament, aby tímto programem zahájil i oslavu učitelů. Rychle to prolomí ledy a zároveň i ostatní pedagogové ocení smysl a působení parlamentu na škole. Akce se stala již zavedenou tradicí.

SEZNAM LITERATURYA POUŽITÝCH ZDROJŮ

1. BRANDER, Patricia, Peter KRAPF a Wiltrud WEIDINGER. Kompas: manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Vyd. 1. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Eva Potužníková, Martin Potužník. Praha: Argo, 2006, Edice pedagogické literatury. ISBN 80-720-3827-3.
2. BRETT, Peter, Pascale MOMPOINT-GAILLARD a Maria Helena SALEMA. Jak mohou všichni učitelé podpořit výchovu k občanství a lidským právům: rámec pro rozvoj kompetencí. 1. vyd. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Masarykova univerzita, 2012, Edice pedagogické literatury. ISBN 978-80-210-5947-4.
3. Centrum občanského vzdělávání FHS UK. Kompetence pro demokratickou kulturu. Praha 2017.
4. FRONĚK, Jan, Eliška BUCVANOVÁ a Karel KARAFIÁT. Žákovský parlament na prvním stupni: pomocník pro koordinátora parlamentu. V Praze: Gemini, 2013. ISBN 978-80-905293-9-7.
5. GOLLOB, R., KRAPF, P., WEIDINGER, W. Vzděláváním k demokracii. Podklady pro učitele k výchově k demokratickému občanstvía k výchově k lidským právům. Brno: MU, 2012.
6. GOLLOB, Rolf a Peter KRAPF. Výuka demokracie: sbírka modelových situací pro výchovu k demokratickému občanství a lidským právům. 1. vyd. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Masarykova univerzita, 2012, Edice pedagogické literatury. ISBN 978-80-210-6089-0.
7. HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament III. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-3-5.

SEZNAM LITERATURYA POUŽITÝCH ZDROJŮ

1. HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament I. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-1-1.
2. Charta Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům, přijatá v rámci doporučení CM/Rec (2010)7 Výboru ministrů. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5827-9.
3. MATĚJKA, O., HOTOVÝ, F. Výchova k občanství. Doplňující koncepce k současnému kurikulu. Brno: MU, 2012.
4. MATĚJKA, Ondřej, Filip HOTOVÝ a Maria Helena SALEMA. Politika do školy patří: metodický materiál pro učitele. 1. vyd. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Masarykova univerzita, 2012, Edice pedagogické literatury. ISBN 978-80-210-5927-6.
5. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001, ISBN 80-211-0372-8.
6. O'SHEA, Karen. Slovník pojmů k výchově k demokratickému občanství: výchova k demokratickému občanství 2001-2004: rozvoj vzájemného porozumění. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5818-7.
7. PIŤHA, Petr. Úvod do výchovy k občanství: knížka pro učitele a veřejnost. Praha: Aved, 1992.
8. SUCHOMEL, Jan. Žákovský parlament jako nástroj výchovy k demokracii. Brno, 2017, 62 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc.