VP 6

OBSAH

1. Rozvoj demokratické kultury
2. Komunikace
3. Školní parlament
4. Osoba koordinátora
5. Státní moc v ČR
6. Volby
7. Fungování školního parlamentu
8. Agenda a jednací řád
9. Memorandum
10. Školská rada
11. Evaluace a autoevaluace
12. Ukončení školního roku

ROZVOJ DEMOKRATICKÉ KULTURY

1. Úmluva o právech dítěte považuje za jeden z hlavních cílů výchovy přípravu dítěte na jeho odpovědný život ve svobodné demokratické společnosti.

Duležité pojmy:

1. Odpovědnost
2. Demokracie
3. Výchova k Odpovědnosti a hodnotám
4. Mravní výchova
5. Výchova charakteru
6. Kritické myšlení
7. Komunikace

Odpovědnost

1. Odpovědnost je morální pojem, který označuje ručení osoby za své chování nebo za nějakou věc.

DEMOKRACIE

1. Demokracie je pojem složený ze dvou slov pocházejících z řecké kultury: démos (lid) + kratein (vládnout) a všeobecně demokracii definujeme jako vládu lidu.

VÝCHOVA K ODPOVĚDNOSTI A HODNOTÁM

1. Hodnoty můžeme definovat jako výsledky nebo měřítko hodnocení nebo ocenění čehokoliv.
2. Každý človek má vytvořený vlastní hodnotový systém, který odráží veškeré jeho chování, jednání a uvažování.

Rozhodni, zda je tvrzení správné či ne

MRAVNÍ VÝCHOVA

1. Jedinec dokáže odlišit, co je dobré a co je zlé.
2. Mravní výchova by měla být v souladu s obecně uznávanými zásadami etiky a společenským chováním.
3. Clovek si utváří mravní normy a principy v průbehu života.
4. Morální zásady jsou lidem vštěpovány již od narození.

VÝCHOVA CHARAKTERU

1. Charakter znamená soubor znaků nebo rysů, které charakterizují určitou osobu nebo predmět.

KRITICKÉ MYŠLENÍ

1. Kritické myšlení určitou myšlenku nejdříve důkladně prozkoumá, porovná s opačnými názory a nakonec zaujme k problému určité a konečné stanovisko.
2. Aby bylo možné kriticky myslet, je potreba znát veškerá fakta, teorie, pojmy a data.
3. Kritické myšlení napomáhá k utvoření vlastního názoru.

Co znamená charakter?

KOMUNIKACE

Komunikace je druh sociální interakce.

Znamená:

1. jednostranné sdělování informací nebo
2. vzájemnou výměnu informací.

PRVKY KOMUNIKACE

Komunikaci tvoří několik základních prvků:

1. 1. Zakódování významu – to, co chceme říct, tedy nějakou informaci, si nejprve představíme a poté ji zformulujeme do slov.
2. 2. Vyslání zprávy – prostřednictvím slov sdělíme onu informaci.

PRVKY KOMUNIKACE

1. 3. Prenos zprávy – zvuková dráha, přes kterou se slova nesou k druhému človeku.
2. 4. Příjem zprávy – pomocí sluchových orgánů (uší) se k nám dostává daná informace.
3. 5. Interpretace zprávy – je dekódování zprávy (toho, co jsme práve slyšeli) a utvoření si vlastní představy toho, co jsme slyšeli.

Prvky komunikace jsou

CO TO JE ŠKOLNÍ PARLAMENT ?

1. Školní parlament je seskupení vybraných zástupců žáků základní školy.
2. Parlament koordinuje (vede) dospělá osoba, která tvoří prostředníka mezi parlamentem, ostatními uciteli a vedením školy – koordinátor parlamentu.

1. Parlament se zaměřuje v průběhu školního roku na různé akce a aktivity.
2. Jednou z hlavních aktivit jsou volby, jejichž prostřednictvím se na začátku školního roku volí zástupci do parlamentu.
3. Parlament je založen na vzájemné spolupráci a komunikaci všech členů parlamentu a ostatních žáků a pedagogů ve škole.

OSOBA KOORDINÁTORA

1. Koordinátor je jeden z učitelů dané školy.
2. Koordinátor partnersky vede parlament.
3. Spolupracuje jak s žáky z parlamentu, tak s ostatními učiteli a vedením školy.
4. Koordinátor dohlíží na parlament.
5. Dbá na dodržování pravidel fungování, veškerých kompetencí, které jim jsou určeny, a pomáhá hledat témata, která muže parlament řešit.

Jak se jmenuje osoba, která partnersky vede a dohlíží na parlament a je z řad dospělých osob?

ROZDĚLENÍ STÁTNÍ MOCI V ČESKÉ REPUBLICE

1. ZÁKONODÁRNÁ MOC
2. VÝKONNÁ MOC
3. SOUDNÍ MOC
4. --- tyto složky se navzájem doplňují.

ZÁKONODÁRNÁ MOC

Zákonodárnou moc představuje Parlament ČR, který se skládá ze dvou komor:

1. Senát (horní komora);
2. Poslanecká sněmovna (dolní komora).

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1. Dolní komoru tvoří Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.
2. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců, kteří jsou voleni na 4 roky.
3. V čele Poslanecké sněmovny stojí předseda nebo místopředsedové.
4. Poslanecká sněmovna projednává a přijímá zákony, státní zákony.

SENÁT

1. Horní komoru tvoří Senát Parlamentu České republiky.
2. Senát tvoří 81 senátorů, kteří jsou voleni na 6 let.
3. V čele stojí předseda nebo místopředsedové.
4. Senát schvaluje/zamítá (poté vrací) návrhy zákonu, které jsou přijaty Poslaneckou sněmovnou.

Vzpomeneš si, kdo představuje zákonodárnou moc?

1. Parlament ČR

1. Výkonnou moc představuje vláda a prezident.
2. Nebo je výkon státní správy svěřen orgánům územní samosprávy (obce a kraje České republiky).

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

1. Vláda České republiky představuje vrcholný orgán výkonné moci.
2. Vláda je jmenována prezidentem České republiky.
3. Je odpovědná Poslanecké sněmovně.
4. Vláda vydává nařízení k provádění zákonů a navrhuje státní rozpočet.

PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY

1. Prezident republiky = hlava státu.
2. Prezident jmenuje a odvolává vládu, přijímá její demisi (odstoupení).
3. Prezident svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji.
4. Prezident jmenuje soudce.
5. Reprezentuje daný stát navenek (oficiální návštevy, konzultace).
6. Udeluje vězňům milost nebo vyhlašuje amnestii (hromadné prominutí trestu).

Vzpomeneš si, kdo představuje vrcholný orgán výkonné moci?

1. Vláda ČR

PREZIDENTI ČESKÉ REPUBLIKY

1. V letech 1993–2003 byl prezidentem České republiky Václav Havel.
2. V letech 2003–2013 byl prezidentem České republiky Václav Klaus.
3. Od 7. 3. 2013 je prezidentem České republiky Miloš Zeman.

ORGÁNY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY

1. Obce – základní územní samosprávné celky.
2. Kraje – vyšší územní samosprávné celky – kraju v České republice máme 14 (Hlavní mesto Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královehradecký kraj, Pardubický kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj, Moravskoslezský kraj).

SOUDNÍ MOC

1. Soudní moc je realizovaná soudní soustavou a Ústavním soudem.

SOUSTAVA SOUDU

1. Soustavu soudu tvoří nezávislé soudy. Má čtyři stupně:
   nejvyšší soudy;
   vrchní soudy;
   krajské soudy;
   okresní soudy.
2. Soudy rozhodují o dodržování právních norem, sporech, o vině a trestu.

ÚSTAVNÍ SOUD

1. Ústavní soud je specializovaný soudní orgán, který projednává záležitosti týkající se ústavního pořádku.
2. Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na 10 let.

Jaké stupně má soustava soudu?

VOLBY

1. Aktivní volební právo mají všichni občané České republiky.
2. Tito občané musí být starší 18 let.
3. Občané mají právo volit si své zástupce v přímém hlasování.

OBČANÉ SI MOHOU VOLIT TYTO ZÁSTUPCE:

1. členy Poslanecké sněmovny;
2. členy Senátu Parlamentu;
3. prezidenta republiky;
4. členy krajských nebo obecních zastupitelstev;
5. členy Evropského parlamentu.

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1. Obsahuje 200 křesel.
2. Voleni mohou být občané České republiky starší 21 let.
3. Volební období je na 4 roky.

SENÁT

1. Obsahuje 81 křesel.
2. Voleni mohou být občané České republiky starší 40 let.
3. Volební období je na 6 let.

EVROPSKÝ PARLAMENT

1. Voleni mohou být občané České republiky starší 21 let.
2. Volební období je na 5 let.

PREZIDENT

1. Občan České republiky.
2. Má senátorský věk (starší 40 let).
3. Volební období je na 5 let.

OBECNÍ/KRAJSKÝ SOUD

1. Voleni mohou být občané České republiky starší 21 let.
2. Volební období je na 4 roky.

Vzpomeneš si, jak dlouhé je volební období do senátu?

1. 6

ZALOŽENÍ ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

1. Parlament se většinou zakládá na začátku školního roku.
2. Volby jsou jedním z prvku demokracie.
3. Žáci si volí své zástupce, kteří je budou veřejne hájit a zastupovat.
4. Volby ve školách by se měly podobat reálnému volebnímu systému v ČR.

REALIZACE VOLEB

1. Před volbami mohou žáci uspořádat předvolební kampaň, kdy budou reprezentovat a hájit své zájmy (podobně jako v České republice máme několik volebních stran a každá strana prosazuje jiné cíle).
2. Škola se rozhodne, kolik volebních kol proběhne, kdo bude ve volební komisi nebo kde přesne budou volby probíhat.
3. Pomocí hlasovacího zařízení budou žáci hlasovat o svých budoucích zástupcích.

1. Následně proběhnou samotné volby do parlamentu.
2. Škola zajistí organizaci voleb tak, aby každý žák mel pouze jeden hlas, aby někdo nehlasoval víckrát.
3. Po skončení voleb se sečtou všechny hlasy, které kandidáti získali, a vyhlásí se výsledky voleb.
4. Výsledky by mely být prezentovány veřejně a na místě, které je dostupné všem.

FUNGOVÁNÍ A PRAVIDLA PARLAMENTU

1. Na první schůzce parlamentu si žáci společne s koordinátorem určí role, akce nebo kompetence, které parlament bude mít.
2. Parlament si určí den a cas, kdy se budou jeho členové pravidelně setkávat.
3. Určí si jedno místo, kde se budou schůzky parlamentu konat.

1. Parlament si sepíše pomůcky, které při své práci bude potřebovat, a poté požádá školu o jejich pořízení.
2. Koordinátor nastíní žákům základní funkce parlamentu a společně s nimi vytvoří závazný dokument, ve kterém bude přesně uvedeno, jak bude parlament fungovat, hlasovat, rozhodovat nebo jak se budou členové omlouvat ze setkání parlamentu.

KOMPETENCE PARLAMENTU

1. Před samotným fungováním parlamentu si musí koordinátor společně se členy parlamentu uvědomit a dohodnout kompetence tohoto sdružení.
2. Žáci společne s koordinátorem určí cíle, které se budou coby členové parlamentu snažit naplnit.
3. Cíle si mohou zvolit krátkodobé, dlouhodobé nebo takové, které se budou realizovat několik let.
4. Po samotném rozdělení cílů se pomalu může začít pracovat na jejich realizaci.

ROLE PARLAMENTU

1. Jednou z hlavních rolí školního parlamentu je obhajovat zájmy všech žáků prostřednictvím zvolených zástupců v parlamentu.
2. Členové parlamentu reprezentují názory ostatních.
3. Veřejně jednají buď s vedením školy, nebo s širší veřejností, např. primátorem města.
4. Parlament se snaží o to, aby se každému na škole líbilo a aby každý měl právo přednést svůj názor na určitou věc nebo změnu.

PREZENTACE PARLAMENTU

1. V rámci své prezentace se parlament zaměřuje také na online život parlamentu.
2. Členové parlamentu mohou mít vytvořeny vlastní webové stránky nebo na stránkách školy mají svou sekci, kde prezentují své výsledky činností, sdílejí fotografie, videa nebo zápisy z jednání.

1. K urychlení přenosu fotografií mohou sloužit také facebookové stránky nebo stránky jiných sociálních aplikací.
2. Za účelem prezentace ale parlament nadále využívá i veřejně přístupná místa, jako jsou napr. nástenky školy, školní časopis (který může dokonce parlament celý vést a vydávat) nebo školní rozhlas.

FUNKCE PARLAMENTU

1. Informování veřejnosti, jednání s vedením školy o tématech, která jsou pro žáky aktuální.
2. Parlament nemá v kompetencích tyto problémy řešit, ale měl by být o všem informován a seznámen s postupem řešení.
3. Poté informuje o postupech a řešení ostatní.

AGENDA

1. Agenda je souhrn všeho, co je potřeba udělat, zařídit a vyřídit.
2. Agenda představuje program schůzky nebo porady, tedy jakýsi souhrn veškerých témat, o kterých se má jednat.

JEDNACÍ ŘÁD

1. Jednací řád je soubor pravidel, podle kterých funguje parlament.
2. Aby délka a pochopitelnost jednacího řádu odpovídaly věku členů parlamentu, je nejlepší, když si jednací řád sestaví samotní členové parlamentu.

OBSAH JEDNACÍHO ŘÁDU

1. 1. Úvodní ustanovení. Jednací řád parlamentu, název parlamentu, název školy apod.
2. 2. Vymezení činnosti a kompetencí parlamentu.
3. 3. Zpusob jednání clenu parlamentu. Kdo svolává a kam, kdo řídí, kdy svolává a jak svolává.
4. 4. Program a příprava zasedání.

1. 5. Volba předsedy a místopředsedy parlamentu.
2. 6. Hlasování.
3. 7. Organizačne technické záležitosti.
4. 8. Výstupy ze zasedání.
5. 9. Další a ostatní ustanovení ­­­­– například o spolupráci se školskou radou, se spolkem apod.

Co je to agenda?

CO TO JE MEMORANDUM

1. Memorandum je neformální záznam mezi parlamentem a školou (napr. vedením školy, školskou radou nebo spolkem).
2. Memorandum je neoficiální záznam o skutečnosti, na rozdíl od smlouvy, která je formální.

OBSAH MEMORANDA

V memorandu je vhodné uvést:

1. spolupracující strany;
2. účel;
3. předmet dohody;
4. práva a povinnosti obou partnerů a další ustanovení.

SMLOUVA MEZI ČLENEM ŽÁKOVSKÉHO PARLAMENTU A ŠKOLOU

Jméno žáka:
Třída:
 
Za vedení školy: Mgr. Jan Novák
Školní rok:          2018/2019
 
Já, člen žákovského parlamentu školy, se podpisem této smlouvy zavazuji:
• účastnit se a chodit včas na zasedání žákovského parlamentu;
• zastupovat svou třídu, tlumočit názory a návrhy spolužáků na zlepšení práce školy a jejího prostředí;
• zpětně třídu informovat o průběhu a výsledcích jednání žákovského parlamentu;
• podílet se na činnostech žákovského parlamentu;
• propagovat a příkladně reprezentovat školu;
• dodržovat Jednací řád a Ústavu žákovského parlamentu.
 
Já, zástupce školy, prohlašuji:
• škola poskytne pro činnost žákovského parlamentu zázemí (prostory);
• člen žákovského parlamentu bude uvolněn z výuky, jestliže si to budou vyžadovat jeho povinnosti;
• žákovský parlament bude mít přístup k informacím, které bude pro svou činnost potřebovat;
• škola bude informovat o činnostech parlamentu prostřednictvím dostupných prostředku (webové stránky                                     školy, pedagogická rada, školní rozhlas, školní casopis, nástenka);
• škola bude podporovat činnost žákovského parlamentu (pravidelné schůzky s vedením, záštita nad projekty).
V …….    dne ..……
 
Podpisy

    

METODY PRÁCE PARLAMENTU

1. Nejvíce používanou metodou práce v parlamentu je komunikace ve skupině formou rozhovoru.
2. Při skupinové diskusi se mohou projevit všichni.
3. Mají možnost se zapojit do rozhovoru.
4. Žáci se přitom naučí komunikovat s ostatními, projevit svůj názor a naslouchat ostatním.
5. Efektivní pomůckou na začátku práce žákovského parlamentu je SWOT analýza.

NÁPLŇ PRÁCE

1. Náplň práce obsahuje stanovení a realizování veškerých cílů, které si parlament zadal.
2. Pro vetší přehlednost je nutné si akce rozdělit po jednotlivých mesících a vyvěsit někde viditelně přesný rozvrh.
3. Celý školní rok probíhají akce dle stanoveného harmonogramu.

Vzpomeneš si, co je memorandum?

1. Neformální záznam mezi parlamentem a školou.

xxxxxxx

CO JE TO ŠKOLSKÁ RADA

1. Jednou z možností, jak může školní parlament prosazovat své požadavky a podávat podněty vedení školy, je spolupráce se školskou radou.
2. Školská rada umožňuje např. rodicům, učitelům nebo dalším osobám podílet se na správe školy.
3. Spolupráce parlamentu a školské rady probíhá vetšinou v oblasti školního řádu, rozvoje školy nebo na základě podnětu z řad vedení školy.

ZAPSANÝ SPOLEK

1. Spolky, které vznikají např. pri základních školách.
2. Spolky jsou dobrovolná sdružení a mají společný cíl a zájem. Např. Spolek rodičů při základní škole.
3. Spolek je méně formální než školská rada.
4. Na rozdíl od školské rady pracuje spolek při škole nepřetržitě, tím se otevírá prostor pro pravidelnou spolupráci.

1. Parlament své výsledky činností prezentuje ostatním, např. vedení školy, ostatním žákům, učitelům.
2. Parlament hodnotí svou práci krátkodobě i dlouhodobě.
3. Parlament může vytvořit např. anketu na sociálních sítích nebo webových stránkách.

KRÁTKODOBÉ HODNOCENÍ

1. Krátkodobé hodnocení je vhodné začlenit několikrát ročně.
2. Pomocí zpětné vazby (názoru ostatních lidí) se členové parlamentu dozví a zhodnotí své klady a zápory.
3. Členové parlamentu dokážou ohodnotit sami sebe a umí projevit názor i na ostatní členy.

DOPORUČENÍ, JAK HODNOTIT FUNGOVÁNÍ PARLAMENTU:

1. hodnotit vždy po proběhlé aktivitě, tématickém celku, konkrétní akci;
2. vždy nejdříve chválit, poté citlivě poukázat na to, co se nepovedlo;
3. vtipné zážitky komentovat s humorem, ale ne vše lze převést do pozice zábavy, nezlehčovat, neironizovat neúspěchy, zvláště u adolescentních skupin;

1. zaznamenávat si poznatky z hodnocení a zpětně se k nim vracet, pokud se objeví znovu;
2. není nutné, aby názor vždy vyjádrili všichni, pečlivě vybírat a po žácích chtít pozitivní i negativní připomínky;
3. hodnotit vždy proces a výsledek, nikoliv osobnost jedince.

DLOUHODOBÉ HODNOCENÍ

1. Dlouhodobé hodnocení může proběhnout až na konci školního roku, kdy se zhodnotí celé pusobení parlamentu.
2. Toto hodnocení vede vetšinou koordinátor.
3. Žáci si na konci hodnoceného období připraví krátký přehled veškerých aktivit, které proběhly.

1. Vedení školy může hodnotit, co se parlamentu povedlo, nebo naopak vznést připomínku k tomu, co by se do budoucna mělo změnit.
2. Úspešné projekty nejvíce odrážejí úspešnost či neúspešnost parlamentu a zároveň zvyšují jeho dobré jméno a reprezentují školu před veřejností.

HODNOCENÍ

1. Pokud se hodnotí parlament jako celek, je třeba se zaměřit na společné cíle, které se měly zvládnout.
2. Hodnotí se všichni členové parlamentu.
3. Pokud se členové parlamentu hodnotí zvlášt, je nutné se zaměřit na jejich práci s ohledem na parlament.

Označ, zda je tvrzení správné nebo ne:

1. Nehodnotí se charakteristické vlastnosti nebo osobnost členů.
2. Nejdříve je důležité zaměřit se na klady, které člověk přinesl parlamentu.
3. Poté se přejde k negativním vlivům a nakonec se zase skončí u pozitivních stránek.
4. Závěr by měl obsahovat doporučení, jak se chovat v budoucnu.

UKONČENÍ ŠKOLNÍHO ROKU

1. Ukončení činnosti každého spolku obnáší závěrečné zhodnocení.
2. Doporučuje se naplánovat i malou společenskou událost.
3. Vhodné je poděkovat za práci parlamentu a využít tuto akci k rozloučení s odcházejícími členy parlamentu.

1. Bývá zvykem připravit také krátkou prezentaci úspěchu, kterých parlament za své funkční období dosáhl.
2. Od vedení školy se očekává i finanční podpora pro uskutečnění této akce.
3. Samozřejmostí jsou fotografie z oslavy, které slouží k propagaci činnosti spolku.

Použitá a doporučená literatura:

1. https://popelka.ms.mff.cuni.cz/~lessner/mw/index.php/Ucebnice/Informace/Úvod_a_komunikace
2. https://es.dreamstime.com/stock-de-ilustración-candidatos-políticos-y-serie-de-proceso-de-votación-de-ejemplos-temáticos-de-las-elecciones-democráticas-image86655265
3. https://cz.depositphotos.com/105872802/stock-photo-smiley-character-vote-election-ballot.html
4. https://cz.depositphotos.com/54446535/stock-illustration-cartoon-contract.html
5. https://cz.depositphotos.com/16176429/stock-illustration-thumbs-up-and-thumbs-down.html
6. https://docplayer.cz/11013899-Rozdeleni-moci-v-cr-moc-zakonodarna-vykonna-a-soudni-zakladni-prehled.html
7. https://cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Havel
8. https://cs.wikipedia.org/wiki/První_vláda_Václava_Klause
9. https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwjAx9qboqXhAhXKGuwKHUsVBKwQjRx6BAgBEAU&url=http%3A%2F%2Fwww.nasepraha.cz%2Frozhovory%2Fprezident-milos-zeman-praze-by-prospela-osobnos&psig=AOvVaw26wA4e_UAJtXzQ4a2btLna&ust=1553877309317215