VP 3

Demokratická kultura

1. Úmluva o právech dítěte považuje za jeden z hlavních cílů výchovy přípravu dítěte na jeho odpovědný život ve svobodné demokratické společnosti. Rámcové vzdělávací programy vzdělávání vymezují jako jeden ze svých cílů vedení žáků k tomu, „aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti.“

Odpovědnost

1. Odpovědnost jedince je chápána jako významná součást jeho kompetence k řešení problémů a kompetence občanské. Klíčové je, aby se škola sama stala modelem demokratické společnosti a umožňovala žákům zapojovat se do školního dění a spolurozhodovat o záležitostech, které se jich týkají.

Demokracie

1. Demokratické zřízení je založeno na principu podřízení menšiny většině, uznání rovnosti, svobod (svoboda projevu, vyznání, spolčování) a politických práv občanů, suverenity lidu, kdy moc vychází z vůle lidu a tato vůle se realizuje všeobecnými volbami, jak pro muže, tak pro ženy.

Jak naučit studenty demokratickému rozhodování?

1. Členové SP musí velmi často společně rozhodovat. Základem pro kvalitní spolurozhodování je skupinové rozhodování s demokratickými prvky
2. Pokud se studenti naučí správně používat různé formy rozhodování, může jim to v budoucnu pomoci i v osobním životě. Než si studenti osvojí správný způsob rozhodování, měl by o způsobu rozhodovat koordinátor ŠP, a to podle typu situace

Výchova k odpovědnosti a hodnotám

1. Výchova k odpovědnosti předpokládá především možnost volby
2. Nejmocnějšími prostředky výchovy se na tomto místě stávají vzory chování. Zejména vlastní zkušenosti a prožitky. Stejně důležitá je také vnitřní motivace každého jedince a její tři podmínky tzv. tři S - smysluplnost, spolupráce a svobodná volba

Mravní výchova

1. Morální jednání, které vychází z předpokladu, že člověk může svobodně jednat, pokud má na výběr z více možností a své jednání kontroluje
2. Základním předpokladem morálního chování je přesvědčení, že jedinec dovede odlišit dobré od zlého a že se jeho pohled na ně postupně vyvíjí a vyzrává
3. Morálku tedy můžeme chápat jako soustavu pravidel, hodnot a mravních citů lidského jednání

Výchova charakteru

1. Vztahuje se k utváření mravních a charakterových vlastností osobnosti, k formování postojů, hodnot, světového názoru a projevů chování
2. Jednat zodpovědně znamená něco dělat, protože vím, že je to potřebné udělat a je to v souladu s tím, co se obecně uznává jako lidem prospěšné či správné

Kritické myšlení

1. Výchova demokratického občana se mimo jiné zaměřuje také na rozvoj jeho kritického myšlení
2. Kritické myšlení lze definovat jako nezávislé myšlení, které informace chápe jako východisko a hledá rozumné argumenty, začíná otázkami a problémy

Komunikace

1. Hlavním předpokladem sdělování i samotného procesu dorozumívání je naše řeč – verbální stránka komunikace, řeč těla – neverbální mimoslovní komunikace a komunikace činem
2. Významnou součástí lidské komunikace je také poslouchání či naslouchání, dovednost, kterou se musíme naučit

Školní parlament

1. Školní parlament (také studentský parlament, zkráceně SP) je ustanoven ze zástupců jednotlivých tříd 1.– 4. ročníků SŠ, který se pravidelně schází a který koordinuje dospělá osoba z řad pedagogů. Jeho hlavní náplní je komunikovat s vedením školy a s pedagogickými pracovníky, a zároveň předkládá připomínky a náměty ze tříd, informuje studenty o dění ve škole
2. Prochází nezbytnými parlamentními aktivitami, jakými jsou volby, rozdělení rolí, formulace pravidel, propagace a plánování činností, sebereflexe. Účinně pracuje na zlepšení dovedností členů parlamentu tak, aby byli schopnými zástupci tříd a efektivně plnili svoji roli
3. Realizuje projekty, které napomáhají ke změně klimatu školy

Školní parlament v praxi

1. V roce 2018 se sešli zástupci nejúspěšnějších žákovských parlamentů v Praze na půdě Senátu. Představili své projekty s názvem „Co dělají školy pro demokracii?“ Porota ocenila všechny projekty a s potěšením konstatovala, že počet fungujících parlamentů na základních i středních školách stále roste
2. Podle posledního průzkumu České školní inspekce z r. 2017 je na českých základních školách 1505 SP. Za všechny porotce názor alespoň jednoho z nich: Adam Mišík (herec a zpěvák): „Myslím si, že pro naši generaci je demokracie něco tak samozřejmého, že už vlastně tak trošku zapomínáme, co to vlastně je. A proto je skvělé, že jsou takové projekty jako je třeba „Co dělají školy pro demokracii?“ kde se to vlastně můžeme naučit a zjistit díky tomu, co by se stalo, kdyby ta demokracie nebyla. Díky, že jste se zúčastnili, je to strašně důležité.“

Osoba koordinátora

1. Osoba koordinátora vede studenty k uvědomění si nutnosti spolupráce, týmového rozhodování, rozdělení povinností, odpovědnosti za svá rozhodnutí a demokratické výchově. Koordinátor funguje jako prostředník mezi vedením školy, ostatními kolegy a studenty
2. Koordinátor nikdy není spokojen se stavem ve škole, kdy vše „funguje“. Stále je potřeba hledat témata, která může SP řešit. Nikdy nevystupuje jako rozhodující autorita, ale funguje v roli facilitátora, který SP moderuje a udržuje jeho pozornost na problémech a kompetencích, které SP má v popisu své činnosti

Osoba koordinátora

1. Koordinátor nikdy nekoná práci za studenty, pouze je vede k odpovědnosti za jejich rozhodnutí. Je hlavní osobou, která organizuje volby do SP a učí studenty jejich důležitosti a správné interpretaci výsledků
2. Koordinátor se zajímá o politiku a vyzná se v činnostech jednotlivých složek vlády ČR i Evropského parlamentu

Základní otázky pro koordinátora

1. Proč SP ve škole potřebujeme?
2. Jaká jsou rizika jeho činnosti?
3. Jak se vypořádat s averzí vedení školy, obavami kolegů a lhostejností žáků?
4. Jaké jsou nejpalčivější problémy, které by měl SP řešit?

Základní otázky pro koordinátora

1. Koordinátor při založení SP usiluje nejdříve o to, aby SP získal své pevné místo v rámci fungujících orgánů školy. Předem informuje vedení školy i kolegy a prezentuje jim pozitiva tohoto školního uskupení
2. Jasně vymezuje kompetence a pravomoc, kterou bude SP mít. Volí adekvátní systém propagace a prezentace práce SP. Vhodné formy jsou např. pomocí školního časopisu, sociálních sítí, nástěnek apod.

Volby

1. Volby jsou hlavním mechanismem demokracie, kterým studenti vybírají ze svých řad zástupce do školního parlamentu. Nejčastěji třídy nebo ročníky delegují své zástupce a předávají mu některé své pravomoci
2. Volby ve školách se podobají svým systémem, organizací i průběhem volbám do Parlamentu ČR, přesto lze aplikovat několik volebních modelů (např. poměrné zastoupení podle tříd, ročníků, podle roku narození, pohlaví apod.). Hlas mohou mít také dospělé osoby – např. třídní učitel, koordinátor SP

Volební model

Existuje několik cest, jak sestavit školní parlament. Je na každé škole, jaký volební model zvolí. Před samotnými volbami je nutné ujasnit si základní parametry školního parlamentu a zvolit volební systém.

1. Velikost školního parlamentu? Počet kandidátů ze třídy?
   např.: 1 kandidát – 2 kandidáti – … – poměrně podle velikosti třídy
2. Z jakých ročníků budou kandidáti do školního parlamentu?
   např.: první stupeň – druhý stupeň – učební obory – studijní obory – nástavbové obory
3. Formy vzdělávání, ze kterých budou kandidáti vybíráni?
   např.: prezenční obory – distanční obory
4. Jaký bude poměr chlapců a děvčat?
   např.: náhodný – vyrovnaný – podle poměru ve škole – jiný
5. Kdo jsou oprávnění voliči?
   např.: jen studenti z ročníků, kteří vyslali kandidáta – všichni studenti školy – studenti a třídní učitel – a další
6. Kolik a jaké výbory (pracovní skupiny/komise) bude mít školní parlament?
   např.: žádné – 2 výbory – 3 výbory – 4 výbory
   např.: sportovní výbor – výbor pro stravování – výbor pro volný čas
7. Kde a kdy volit?
   např.: volební místností bude každá třída – vhodně zvolená a vybavená místnost (plenta, urna);např.: na konci školního roku – na začátku školního roku
8. Kdo budou členové volební komise?
   např.: studenti – studenti a třídní učitel – učitelé – studenti, učitelé a nepedagogičtí zaměstnanci
9. Délka mandátu zvolených zástupců?
   např.: jeden rok – dva roky – tři roky

Moderní hlasovací software

1. V dnešní moderní době je vhodné použít pro volby i pro obyčejné hlasování moderního hlasovacího zařízení

Organizace voleb – jednotlivé kroky

Obvykle vedení školy nebo koordinátor školního parlamentu zvolí vhodný volební model a termín voleb. Volební model musí být co nejvíce přizpůsobený věku kandidátů a voličů

Před samotnými volbami musí proběhnout informační kampaň. Třídní učitelé/koordinátor školního parlamentu vysvětlí žákům význam školního parlamentu, jeho náplň práce a zvolený volební model. Informační kampaň je vhodné rozšířit na všechny pedagogy a rodiče žáků

Stanovit roli třídního učitele a koordinátora školního parlamentu, stanovit volební komisi a volební místnost

Proběhnou samotné volby do školního parlamentu. Školní volby by měly být velmi podobné skutečným volbám – hlasovací lístky, urna, plenta, státní nebo školní symboly apod.

Práce volební komise, sčítání hlasů, prezentování výsledků voleb. Také studenti a pedagogové, kteří jsou členové volební komise, musí být řádně poučeni a musí být stanovena jasná pravidla pro „vítěze“ voleb. Výsledky je nutné prezentovat v každé třídě, na veřejných nástěnkách, na webových stránkách školy a vyhlásit ve školním rozhlase

Stanovení termínu pro první schůzi nově zvolených zástupců

Fungování a pravidla parlamentu

1. Koordinátor na první schůzku pozve vedení školy, které zdůrazní svou podporu pro toto žákovské sdružení. Na tomto prvním setkání je sestaven harmonogram aktivit a akcí, které bude SP pořádat v příslušném školním roce
2. V případě pravidelného setkávání je nutné zařídit, aby byl v rozvrhu vyčleněn vhodný čas a místo pro setkávání školního parlamentu
3. SP pro svou práci potřebuje i odpovídající materiální, kancelářské a audiovizuální vybavení, které poskytuje vedení školy

Fungování a pravidla parlamentu

1. Koordinátor společně se SP stanoví základní funkce parlamentu a jeho pravidla. Koordinátor pověří studenty, aby nastudovali různé formy politických parlamentů, senátů, sněmoven a jejich pravidel a fungování
2. Doporučuje se vytvořit formální dokument, ve kterém bude jasně stanoveno, jak bude SP fungovat, jednat, hlasovat a rozhodovat o záležitostech, které bude na svých jednáních probírat
3. Může si vytvořit jednací řád a stanovit jak obecná pravidla, tak např. specifická pravidla, která jeho členové budou dodržovat

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Před založením SP koordinátor stanoví, jakou roli bude toto školní sdružení zastávat, co bude v jeho kompetencích
2. S tím seznámí SP a s nimi tyto obecné body upraví dle aktuálních potřeb dané školy, např. SP bude sloužit jako nástroj třídního učitele pro práci s konkrétní třídou. SP by si měl vymezit svá práva, ale i povinnosti, za které je zodpovědný
3. SP začne nejlépe fungovat, pokud společně s koordinátorem stanoví první dosažitelný cíl, který začnou co nejdříve realizovat. Dojde tak k upevnění vazeb mezi členy školního uskupení a automatickému rozdělení rolí a vytvoření menších podskupin
4. Zvolený projekt je nejlépe krátkodobého charakteru, aby SP brzy zažil spokojenost a radost z toho, že se mu jej podařilo splnit. Splněním tohoto cíle skupinu povzbudí a dodá ji síly a chuť do dalších náročnějších akcí

Praktický příklad:

1. Mezi startovací projekty a krátkodobé cíle nejčastěji jako koordinátor navádím studenty k diskuzi o tom, jaké materiální vybavení je potřeba zlepšit, obnovit či nakoupit. Jedná se o poměrně snadný projekt, při kterém studenti komunikují s vedením školy nebo s jinými partnery a výsledek je hned vidět a znát. Škola bojovala s absencí wi-fi připojení v atriu školy, kde se každou přestávku setkávala spousta žáků, kteří tam svačili u školního bufetu, nebo se připravovali na další výuku, pokud měli volnou hodinu, obědovou pauzu apod. Na tento nedostatek upozornil spolusedící žák člena SP, a ten jeho nápad prezentoval na zasedání. studenti tedy podali oficiální žádost na vedení školy formou úředního dopisu, který se tímto naučili psát. Pan ředitel pověřil IT technika a školní atrium bylo velmi rychle zasíťováno.

Praktický příklad:

1. Kolega tělocvikář přišel s návrhem, že diskutoval s dívkami, proč se po TEV nesprchují. Dívky mu oznámily, že by se po TEV rády sprchovaly, ale nechce se jim chodit domů nebo do výuky s mokrou hlavou. Proto přišly s nápadem zakoupit fény na vlasy, které jim právě SP pomohl zařídit a vyjednat u tatínka jednoho z žáků, který podnikal v oboru sportovního vybavení. Škola tak získala spolehlivého dodavatele sportovních potřeb, načiní a nářadí a podnikatel v rámci SRPŠ daroval škole 2 fény, které začaly používat dívky po hodinách tělesné výchovy. Všechny strany byly spokojené. Ředitelství školy, které ušetřilo a získalo nového dodavatele, učitel tělocviku i jeho studentky. SP měl hned na začátku září splněn další projekt.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Nejčastější rolí SP je komunikace s vedením školy a pedagogickým sborem ve prospěch těch, kteří je zvolili svými zástupci do školního parlamentu. Zastupují tedy ostatní studenty školy
2. Dále reprezentují školu na veřejnosti, před rodiči, přáteli školy i širokou veřejností. Své výsledky vhodně prezentují. Napomáhají k vytvoření vazeb mezi třídními kolektivy a napříč všemi ročníky
3. Pořádají a organizují různé akce, které zlepšují klima školy i jednotlivých tříd. Vychovávají své členy k občanské inciativě a aktivitě ve prospěch širšího okruhu žáků

Praktický příklad:

1. Na jedné střední škole dokonce propojili teorii s praxí a využili svého odborného zaměření pro vybudování studovny. Jednalo se o střední školu stavební, kde byl vznesen požadavek na vybudování žákovské studovny. Protože potřebná místnost ve škole nebyla, byl přizván učitel odborných předmětů, který studovnu zadal jako řešitelský projekt pro 3. ročníky, které je zpracovaly do odborné studie, kam by se mohla tato studovna umístit a jak by měla vypadat. Poté nastala fáze vybudování nové místnosti se stavebním úřadem, na čemž se podíleli také studenti a hlavně zástupci SP. Poté, co byla studovna vybudována probouráním a spojením dvou jiných místností začala sloužit i jako školní knihovna. Ta do té doby fungovala jen na papíře v zastrčeném kamrlíku v nejzazším koutě školy. SP pomohl do studovny nastěhovat regály a zaprášené knihy a studovna se stala velmi živým a navštěvovaným místem, kde se záhy ustanovil i Knižní klub a studenti tam doháněli četbu k maturitní zkoušce.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Existence a fungování SP zlepšuje i povědomí o škole pro veřejnost (Dny otevřených dveří) i před formálními institucemi (Česká školní inspekce, zřizovatel). Vedení školy tak získává další cenný zdroj informací přímo z tříd a od žáků
2. Další rolí SP je zlepšování atmosféry ve školních a třídních kolektivech. Pomáhají např. nováčkům (žákům 1. ročníků SŠ) k překlenutí a zvládnutí přechodu mezi různými stupni vzdělávacího systému. Prezentují školu na veřejnosti i na jiných školách (např. při náboru nových studentů na SŠ, gymnázií apod.)

Praktický příklad:

1. Akcí velkého rozsahu je školní ples. Tuto akci opět spoluorganizuje studentský parlament a to jeho část – studenti 3.–4. ročníku. Je to z důvodu toho, že na střední škole je často zvykem navštěvovat taneční kurzy právě ve 2. ročníku. studenti již tedy mají za sebou taneční průpravu pro tyto příležitosti. Akce má již zaběhnutý řád a tak studenti toho příliš nevymýšlejí – fungují jako pořadatelé, šatnáři, moderátoři, prodejci losů do tomboly, losují tombolu a po půlnoci mají volný program, který mohou strávit např. společenským tancem. Někdy dojde ke spolupráci s kolegy tělocvikáři, kdy studenti nacvičí i nějaký hromadný tanec, který je poté použit jako bod programu. Akce má vysokou oblíbenost, úroveň a je každoročně významnou akcí na škole.

Praktický příklad:

1. Velkým projektem SŠ je akce „Vítání bažantů tzv. Bažantka“ = oficiální vítání prvních ročníků na škole. Tento projekt se koná v horizontu konce října, kdy se skloubí se státním svátkem a podzimními prázdninami
2. Projekt připravuje vždy část SP, na škole jsou to studenti 3. ročníku, kteří již mají zkušenosti z předchozích let, kdy tento projekt organizovali jejich předchůdci. Viděli tedy jejich provedení a organizaci, pravidelně tuto akci SP natáčí a umisťuje na školním webu, takže inspirací za 10 let fungování je spousta. Přesto každý ročník vždy vymyslí něco originálního a zajímavého
3. Při samotné organizaci si SP dělí i různé role – moderátoři (provádějí celou akcí), DJ (pouští hudbu, videa apod.), technici (zařizují technické vybavení, dataprojektor, ozvučení, úklid), odborná porota (hodnotí 1. ročníky při soutěžích) atd.

Praktický příklad:

1. Poslední zvonění na škole organizuje studentský parlament ve spolupráci s příslušnými zástupci maturantů ze 4. ročníku. Aby se „Poslední zvonění“ nezvrhlo v šikanu mladších ročníků a ničení školního majetku a vybavení tříd a učeben, byl stanoven jiný formát tohoto rozloučení se 4. ročníky. 4. ročníky ráno patrolují před školou a vybírají příspěvky na maturitní večírek. Poté se mladší ročníky dvě hodiny učí a pak přijdou do tělocvičny, kde pro ně mají „čtvrťáci“ nachystaný zábavný program. Poté, co akce skončí, 4. ročníky se rozloučí a odcházejí na „svatý týden“. Takto je šance i poděkovat nejstarším členům studentského parlamentu za jejich práci.

Metody práce školního parlamentu

1. Školní parlament předkládá podněty, otázky a návrhy žáků pedagogům a vedení školy. Zprostředkovává informace mezi třídami, snaží se o spolupráci mezi jednotlivými ročníky. Usiluje o naplňování cílů školy v oblasti osobnostní a sociální výchovy a ve výchově demokratického člověka. Pokud dojde k nějakému problému, snaží se najít optimální řešení
2. Spolupráce a aktivity nemusí být jen v rámci školy, ale jsou to i různé organizace, díky kterým se rozvíjí a upevňuje demokratická výchova mezi studenty. Mezi nejznámější organizace, které s SP mohou spolupracovat, patří: ADRA, různé charitativní organizace na pomoc dětem, starým lidem, ale i zvířatům. Vděčná bývá spolupráce s útulky psů a koček

Praktický příklad:

1. Na jedné škole využili při práci SP Mezinárodního dne „Giving Tuesday“, což je den, kdy lidé darují věci jiným lidem – a takový den v menším měřítku zorganizovali na škole. studenti ve spolupráci se SP přinesli do školy hračky, knihy, hry a věnovali je těm, kteří je potřebovali. S organizací a s předáváním těchto vybraných věcí jim pomohla organizace Člověk v tísni, která již má s podobnými akcemi zkušenosti a ví, komu vybrané věci darovat.

Metody práce školního parlamentu

1. Všichni – jak studenti, tak učitelé – si musí ujasnit, proč je důležité, aby parlament vůbec vznikl a fungoval. Ve skupinové diskuzi si stanoví cíle, co by se dalo ve škole zlepšit
2. Najdou priority, které je třeba řešit jako první. Naučí se plánovat a hodnotit. Musí se naučit argumentovat, protože se zajisté najdou oponenti, kteří nebudou se vznikem školního parlamentu souhlasit
3. Efektivní pomůckou na začátku práce školního parlamentu je SWOT analýza

Metody práce školního parlamentu

SWOT Analýza

1. K posílení silných stránek je třeba hledat stále nové metody – zvýšit samostatnost členů ŠP při jejich práci, zlepšit komunikaci sami mezi sebou, zlepšit komunikaci mezi členy ŠP a ostatními subjekty (studenty školy, učiteli, vedením), naučit se pracovat na prezentaci ŠP
2. Mezi slabé stránky by mělo patřit odstranění slabin pro vznik nových příležitostí. Koordinátor by měl umět vysvětlit žákům, že se nejedná o práci pouze několika málo jedinců, ale že práce ŠP je opravdu prací všech. Měl by se snažit, aby odhodlání, které je z počátku obrovské, vydrželo až do konce. Pomocí metod odměňování, povzbuzování i vlastní iniciativy můžeme postupně slabé stránky minimalizovat, event. odstraňovat
3. K odstranění hrozeb je třeba použít silné stránky, zejména ty, které se již v praxi osvědčily. Aby hrozby neohrozily naše slabé stránky, je třeba vyvíjet strategie, které nám umožní hrozby omezit

Praktický příklad:

1. Nejlepší variantou je, když si studenti vyzkouší prakticky to, co znají pouze teoreticky. Ideální je, pokud členové vyjedou na prožitkový kurz a krizové situace si na vlastní kůži zažijí. Ve škole slyší, jak se rozdělává oheň – vidí návody a postupy, jak na to. Ale když si jednou vyzkouší, jak oheň rozdělat, budou si pamatovat postup lépe, než když slyší pouze teorii. A proto jsou prožitkové aktivity jednou z nejdůležitějších forem, jak studenty motivovat k jejich další práci. Pomocí her, které souvisí s osobnostní a sociální výchovou, se upevňuje demokratické a kritické myšlení.

Na výjezdním kurzu je možno využít tyto hry:

1. místa si vymění
2. nedokončené věty
3. seznamování s pomocí balonku
4. představování se ve dvojici
5. JÁ pantomima
6. nedokončené příběhy
7. co máme společného
8. hra na konflikt
9. skupinové role

Náplň práce školního parlamentu

1. Při náplni je důležité stanovení cílů: krátkodobých, týdenních, měsíčních nebo celoročních. V průběhu celého školního roku je nutno rozdělení akcí po jednotlivých měsících
2. Konkrétní rozdělení akcí v průběhu školního roku může vypadat takto: činnost ŠP začíná na podzim při organizaci adaptačních kurzů, Barevné podzimní olympiády a pokračuje Projektovými dny na zachování českých tradic – např. Dušičky, Mikuláš, vánoční svátky, karneval – spojený s masopustním průvodem. Kromě projektových dnů pomáhá také ŠP při organizaci Dne otevřených dveří na škole a zápisu do 1. tříd. Následují pomoc při Dni Země, Dni dětí a rozloučení se s uplynulým školním rokem

Náplň práce školního parlamentu

1. V průběhu celého školního roku si mohou studenti připomínat neobvyklé Světové dny, které je možno využít jak při výuce, tak také v osobnostní a sociální výchově. Mezi tyto neobvyklé dny patří např.: Den otců, Den jazyků, Den zdraví, Den manželství apod.
2. Velmi podnětná bývají setkání s bývalými studenty školy, kteří dosáhli významného úspěchu, ať už v oblasti kulturní, sportovní nebo politické
3. S velkým ohlasem se setkávají akce, které jsou spojeny s kulinářstvím. Pokud je na škole cvičná kuchyňka, je možno zorganizovat Dny jídel různých národů, Dny zdravé výživy

Praktický příklad:

1. Na naší škole se s velkým úspěchem setkávají tematické dny, zaměřené na jídla spojená s konkrétním ročním obdobím. Ať již je to období Velikonoc, Vánoc, období masopustu, letní jídla – v podobě lehkých zeleninových salátů, apod. K těmto příležitostem bývá vyzdobena i jídelna, a studenti jednotlivých tříd soutěží o nejoriginálnější nápad při výzdobě. Porota – složená z učitelů a členů SP – hodnotí a vybírá vítěze. Do této výzdoby se mohou zapojit studenti celé školy.

Náplň práce školního parlamentu

1. Projekty nemusí být pouze záležitostí ŠP, ale v České republice existují různé společnosti, které se snaží podporovat a rozvíjet činnost demokratické výchovy na školách
2. Jednou z nejznámějších je organizace CEDU – Centrum pro demokratické učení. Tato organizace vypisuje různé projekty, do kterých se mohou přihlásit školy, kde funguje školní parlament. Po registraci si škola vybere nejúspěšnější akci, kterou se podařilo škole a žákovskému parlamentu zorganizovat, a zašle anotaci projektu. Pokud je jejich projekt vybrán, natočí asi 60-ti sekundové video a veřejnost formou online hlasování vybere ty nejzajímavější. Zástupci škol, společně se zástupci školního parlamentu jsou následně pozváni do Prahy, do Senátu ČR ve Valdštejnském paláci, kde projekty hodnotí porota. Pro ty nejinspirativnější jsou připraveny zajímavé ceny

Praktický příklad:

1. Po několikaletém působení SP na škole, uskutečňujeme výměnné stáže mezi jednotlivými školami. Zástupci daných školních parlamentů si vymění svá místa na partnerských školách a posuzují a zkouší si práci s jinými studenty, jinými učiteli a porovnávají, jak je která škola vybavena, jak pracuje a spolurozhoduje daný SP. Po skončení výměnných stáží se všichni scházíme na neutrální půdě a hodnotíme činnost SP na navštívených školách. Závěry, které zde vznikají, společně s doporučením zástupců partnerských škol, předáváme vedení školy a pokoušíme se alespoň některé z těchto návrhů realizovat v praxi.

Agenda a jednací řád parlamentu

Co je to agenda?

1. Agenda představuje souhrn toho, co je třeba udělat, vyřídit, zařídit. Agenda je také program schůze, porady nebo konference, souhrn témat, o nichž se má jednat. Agendu – program připravuje obvykle předseda školního parlamentu často v součinnosti s koordinátorem. Aby schůze parlamentu měla jasná pravidla a systém, měli by si zvolení členové školního parlamentu na svém prvním zasedání stanovit jednací řád.

Agenda a jednací řád parlamentu

Co je to jednací řád?

1. Jednací řád je soubor formálních pravidel, jimiž se řídí výbory, skupiny a jednotky. Ve školství se setkáváme s jednacím řádem u jednání spolků, rodičovských rad a školských rad. Uplatnění jednacího řádu je výborná metoda, jak s náležitým respektem vyslechnout názor každého člena skupiny.

Agenda a jednací řád parlamentu

Obsah jednacího řádu

Jednací řád musí být krátký, přehledný a jeho znění musí být srozumitelné dané věkové skupině žáků. Jednací řád může obsahovat například:

Úvodní ustanovení. Jednací řád školního parlamentu, název parlamentu, název školy, výbory školního parlamentu apod.

Vymezení činnosti a kompetencí školního parlamentu

Způsob jednání členů školního parlamentu. Kdo svolává a kam, kdo řídí, kdy svolává a jak svolává. Program a příprava zasedání

Volba předsedy a místopředsedy školního parlamentu. Volba předsedy výboru

Hlasování

Organizačně technické záležitosti

Výstupy ze zasedání

Další a ostatní ustanovení. Například o spolupráci se školskou radou, se spolkem apod.

Memorandum (smlouvy)

Co je memorandum a k čemu je dobré?

1. Školní parlament v rámci posílení demokratických principů sepíše se spolupracující stranou memorandum nebo dohodu o spolupráci. Memorandum je na rozdíl od smlouvy spíše neformální záznam nějaké skutečnosti, jednání nebo stanoviska. Jako legislativní oporu pro vznik memoranda nebo dohody o spolupráci můžeme použít § 1746 odst. 2 občanského zákoníku
2. Memorandum bude sepsáno mezi školním parlamentem a např. vedením školy, školskou radou, spolkem, jiným školním parlamentem apod. Při tvorbě memoranda se opět posiluje právní vědomí členů parlamentu

Memorandum (smlouvy)

Obsah memoranda

1. Obsah memoranda nemůže překročit legislativní rámec. Není možné vyžadovat např. po vedení školy nebo školské radě něco, co neumožňuje legislativa. Zde je opět velmi důležitá role koordinátora školního parlamentu. V memorandu je vhodné uvést spolupracující strany, účel a předmět dohody, práva a povinnosti obou partnerů a další ustanovení.

Školní parlament a školská rada

Co je školská rada?

1. Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí studenti a studenti a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Školská rada je právně upravena v § 167–168 školského zákona.

Školní parlament a školská rada

Pravomoci školské rady

Pravomoci školské rady upravuje školský zákon.

Školská rada:

vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování

schvaluje výroční zprávu o činnosti školy

schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny

schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách

podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy

projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření

projednává inspekční zprávy České školní inspekce

podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy

podává návrh na vyhlášení konkursu na ředitele školy

Školní parlament a školská rada

Parlament a školská rada

1. Zástupci školního parlamentu mohou vyjednávat přímo s předsedou školské rady nebo mohou využít právě tu třetinu školské rady, která zastupuje studenty (u nezletilých žáků jejich zákonní zástupci). Pokud probíhá spolupráce mezi školním parlamentem a školskou radou, jedná se především o spolupráci v oblasti školního řádu, koncepčních záměrů rozvoje školy a podnětů vedení školy.

Praktický příklad:

Z veřejně dostupných zápisů z jednání školního parlamentu a školských rad lze uvést příklady společných návrhů pro vedení školy:

1. pořízení kopírky pro žáky na chodbu školy
2. pořízení nápojového automatu
3. zrušení šatních kójí a pořízení plechových skříněk
4. kamerový systém v prostorách šaten
5. umožnění bezhotovostní platby ve školním bufetu
6. změnu sortimentu ve školním bufetu
7. zřízení kolovny
8. zlepšení sociálního zázemí v šatnách pro tělesnou výchovu
9. rozšíření počtu sprch v budově svařovny
10. zajištění prostorů pro slavnostní vyřazení žáků
11. a mnoho dalších

Školní parlament a zapsané spolky

Co je to spolek?

1. V českém právu je od 1. ledna 2014 spolek zvláštní forma právnické osoby, určená pro samosprávné a dobrovolné sdružení osob vedených společným zájmem. Spolek je právně upraven v § 214–302 občanského zákoníku. Při základních a středních školách běžně vznikají spolky (např. spolek rodičů a přátel školy, spolek rodičů, sdružení přátel školy apod.). Zájmový spolek má jasně deklarovaný cíl a stanovy.

Školní parlament a zapsané spolky

Parlament a spolek

1. Spolek při spolupráci se školním parlamentem není na rozdíl od školské rady vázán pravomocemi ze školského zákona, je méně formální a na rozdíl od školské rady disponuje obvykle finančními prostředky. Na rozdíl od školské rady pracuje spolek při škole nepřetržitě, čímž se otevírá prostor pro pravidelnou spolupráci.

Praktický příklad:

Z veřejně dostupných zápisů z jednání školního parlamentu a spolků lze uvést příklady společných akcí:

1. školní ples
2. vítání nových žáků
3. slavnostní vyřazení absolventů
4. zajištění programu k výročí školy
5. Den Země
6. čtení pro klienty v domově důchodců
7. školní jarmark
8. a mnoho dalších

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Výsledky své činnosti SP předkládá ve vhodné a adekvátní formě ostatním subjektům, které s ním školní prostředí tvoří. Považují se za ně ostatní studenti (voliči), vedení školy, pedagogický sbor, cizí osoby (školská rada, rodiče, spolky apod.)
2. SP hodnotí svou činnost v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Evaluace i autoevaluace probíhá různými metodami hodnocení, které jsou pro studenty v parlamentu zajímavé a pestré, např. vypracovat SWOT analýzu, uspořádat anketu na sociální síti, při volbách zvolit metodu preferenčních hlasů apod. Evaluaci i autoevaluaci provádí jak koordinátor pomocí sofistikovaných nástrojů, tak i členové SP dle svých nápadů, inspirace z internetu nebo různých publikací

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Krátkodobé hodnocení a sebehodnocení je prováděno za pomocí řízených zpětných vazeb jako zážitkové aktivity, ideálně v měsíčních intervalech. Tyto činnosti je vhodné používat i při pravidelných schůzkách zasedání SP. Používají se na začátku i na konci (min. 5 – 10 minut), kdy se zpětná vazba hodnotí buď skupinově, nebo i individuálně
2. Po jistém čase fungování SP je vhodné, aby sami studenti pojmenovali své přednosti a nedostatky a ohodnotili sami sebe. Každému vyhovuje jiná role, někdo je pečlivým zapisovatelem dění na zasedání, jiný je zase nadšený chrlič nápadů, který však potřebuje vždy energického a cílevědomého spolužáka, který mu pomůže ideu dotáhnout do konce
3. Zaměřit se na kooperaci a týmovost. Provádět i jednoduché psychologické dotazníky, které zobrazí poměr „sil“ v parlamentu a efektivně s těmito informacemi pracovat. Při hodnocení těchto ukazatelů lze opět využít velké množství aktivit, které prezentují týmovou spolupráci a rozdělení týmových rolí ve skupině

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

Doporučení, jak hodnotit fungování ŽP

1. Hodnotit vždy po proběhlé aktivitě, tematickém celku, konkrétní akci
2. Vždy nejdříve chválit, poté citlivě poukázat na to, co se nepovedlo
3. Kombinovat různé techniky zpětných vazeb – odstranit tak nudu
4. Vtipné zážitky komentovat s humorem, ale ne vše se dá převést do pozice zábavy, nezlehčovat, neironizovat neúspěchy zvláště u adolescentních skupin
5. Zaznamenávat si poznatky z hodnocení a zpětně se k němu vracet, pokud se objevují znovu
6. Není nutné, aby názor vždy vyjádřili všichni, pečlivě vybírat a po žácích chtít pozitivní i negativní připomínky
7. Hodnotit vždy proces a výsledek nikoliv osobnost jedince

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

Doporučení, jak hodnotit fungování ŽP

1. Dlouhodobá hodnocení provádět po uplynutí časového úseku např. uplynutí poloviny i celé doby působnosti parlamentu nebo po uskutečněných úkolech, které měly dlouhodobý charakter plnění
2. Tyto aktivity nejčastěji vede koordinátor, který by měl vycházet z kvalitní literatury a zdrojů

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Hodnocení činnosti a fungování SP se provádí minimálně dvakrát ročně. Provést hodnocení může i samotné vedení školy. SP připraví prezentaci činnosti a úspěchů, kterých dosáhl v zamýšleném období. Vedení školy na to reaguje pochvalou či připomínkou, jak splnění těchto projektů napomohlo atmosféře školy v širším kontextu.

Praktický příklad:

1. Školní parlament hodnotí a „slaví“ své působení na jedné ze škol v den, kdy mají zároveň pedagogové závěrečné ukončení školního roku. Protože se tyto akce tradičně konají ve školní jídelně a vzhledem k akci je i přiměřeně upraven školní rozvrh, je velmi vhodné, že se před učitelskou sešlostí koná oslava školního parlamentu. Vybraní studenti se tedy ten den učí pouze pár hodin a poté mají právo se účastnit závěrečného zasedání.
2. Studenti s koordinátorem zhodnotí své roční působení, vedení školy osobně poděkuje za činnost a zařídí pohoštění. Tradicí se stalo i to, že starší studenti připraví pro mladší nějaký zábavný program – scénky, deskové nebo karetní hry, sestříhají vtipné video. Pokud je výsledek podařený, požádá koordinátor školní parlament, aby tímto programem zahájili i oslavu učitelů. Rychle to prolomí ledy a zároveň i ostatní pedagogové ocení smysl a působení žákovského parlamentu na škole. Akce se stala již zavedenou tradicí.

Závěrečné ověření znalostí

Školní parlament by měl fungovat na základě jakého principu?

• a) totality
• b) autokracie
• c) demokracie
• d) demokratura

Které z tvrzení necharakterizuje činnost školního parlamentu?

• a) komunikovat s vedením školy
• b) komunikovat s pedagogickými pracovníky
• c) udílet kázeňské postihy problémovým žákům
• d) předkládat připomínky a náměty ze tříd

Která osoba může vykonávat funkci koordinátora školního parlamentu?

• a) ředitel
• b) učitel
• c) rodič
• d) všichni výše uvedení

Závěrečné ověření znalostí

4. Která pomůcka není potřebná pro organizaci voleb do školního parlamentu?
   • a) plomba
   • b) hlasovací urna
   • c) plenta
   • d) hlasovací lístky
5. Jakou činností je nejlepší nastartovat činnost školního parlamentu?
   • a) zorganizovat celoškolní oslavu
   • b) vyvěsit jednací řád na nástěnkách školy
   • c) nákup potřebného materiálního vybavení
   • d) zhodnotit činnost školního parlamentu
6. Která z kategorií nepatří do SWOT analýzy?
   • a) vnější zdroje
   • b) silné stránky
   • c) slabé stránky
   • d) příležitosti

Závěrečné ověření znalostí

7. Jak se jiným slovem nazývá proces sebehodnocení?
   • a) anotace
   • b) interakce
   • c) autoevaluace
   • d) asanace
8. Rodiče a žáci mají právo zvolit školskou radu v jakém poměrném zastoupení?
   • a) polovinu
   • b) čtvrtinu
   • c) třetinu
   • d) pětinu
9. Hodnocení činnosti školního parlamentu je vhodné provádět minimálně kolikrát ročně?
   • a) 1x
   • b) 2x
   • c) není potřeba provádět hodnocení
   • d) po každé schůzce

Závěrečné ověření znalostí

10. Koordinátor musí být zejména dobrý (doplňte) …?
    • a) motivátor
    • b) psycholog
    • c) vůdčí typ
    • d) vše výše uvedené

Gratulujeme, úspěšně jste absolvovali tuto e-learningovou kapitolu.

Pokračovat na další kapitolu