VP 1.1

Obsah

1. Úvod
2. Školní parlament
3. Osoba koordinátora
4. Volby
5. Fungování a pravidla parlamentu
6. Kompetence, role, funkce školního parlamentu
7. Metody práce školního parlamentu
8. Náplň práce školního parlamentu
9. Agenda a jednací řád parlamentu
10. Memorandum (smlouvy)
11. Školní parlament a školská rada
12. Školní parlament a zapsané spolky
13. Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu
14. Seznam použité a doporučené literatury

Úvod

1. Úmluva o právech dítěte považuje za jeden z hlavních cílů výchovy přípravu dítěte na jeho odpovědný život ve svobodné demokratické společnosti. Rámcové vzdělávací programy vymezují vzdělávání jako jeden ze svých cílů vedení žáků k tomu, „aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti.“

školní parlament

Školní parlament může vzniknout :

1. 1) rozhodnutím vedení školy,
2. 2) z potřeby žáků
3. 3) z iniciativy pedagoga-koordinátora
4. 4) z iniciativy školské rady či spolku při škole.

Školní parlament– aktivity parlamentu

1. volby,
2. rozdělení rolí,
3. formulace pravidel,
4. propagace a plánování činností,
5. sebereflexe.

Osoba koordinátora

1. Osoba koordinátora vede žáky k uvědomění si nutnosti spolupráce, týmového rozhodování, rozdělení povinností, odpovědnosti za svá rozhodnutí a demokratické výchově. Koordinátor funguje jako prostředník mezi vedením školy, ostatními kolegy a žáky.

základní otázky před založením ŠP

1. Proč ŠP ve škole potřebujeme?
2. Jaká jsou rizika jeho činnosti?
3. Jak se vypořádat s averzí vedení školy, obavami kolegů a lhostejností žáků?
4. Jaké jsou nejpalčivější problémy, které by měl ŠP řešit?

Volby

1. Volby jsou hlavním mechanismem demokracie, kterým žáci vybírají ze svých řad zástupce do školního parlamentu. Třídy (nejčastěji) nebo ročníky delegují své zástupce a předávají jim některé své pravomoci.

Fungování a pravidla parlamentu

1. Koordinátor na první schůzku pozve vedení školy, které zdůrazní svou podporu pro toto žákovské sdružení. Na prvním setkání je rovněž sestaven harmonogram aktivit a akcí, které bude školní parlament pořádat v příslušném školním roce.

Fungování a pravidla parlamentu

1. ŠP pro svou práci potřebuje i odpovídající materiální, kancelářské a audiovizuální vybavení, které mu poskytuje vedení školy.
2. Koordinátor společně s členy ŠP stanoví základní funkce parlamentu a jeho pravidla.

Fungování a pravidla parlamentu

1. Doporučuje se vytvořit formální dokument, ve kterém bude jasně stanoveno, jak bude parlament fungovat, jednat, hlasovat a rozhodovat o záležitostech, které bude na svých jednáních probírat.
2. Může si vytvořit jednací řád a stanovit jak obecná pravidla, tak např. specifická pravidla, která jeho členové budou dodržovat.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Před založením ŠP koordinátor stanoví, jakou roli bude toto školní sdružení zastávat, co bude v jeho kompetencích.
2. S tím seznámí členy ŠP a s nimi tyto obecné body upraví dle aktuálních potřeb dané školy, např. ŠP bude sloužit jako nástroj třídního učitele pro práci s konkrétní třídou.
3. ŠP by si měl vymezit svá práva, ale i povinnosti, za které je zodpovědný.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. ŠP začne nejlépe fungovat, pokud si jeho členové společně s koordinátorem stanoví první dosažitelný cíl, který začnou co nejdříve realizovat.
2. Dojde tak k upevnění vazeb mezi členy školního uskupení, k automatickému rozdělení rolí a vytvoření menších podskupin.
3. Zvolený projekt by měl být nejlépe krátkodobého charakteru, aby ŠP brzy zažil spokojenost a radost z toho, že se mu jej podařilo splnit.
4. Splnění tohoto cíle skupinu povzbudí a dodá jí sílu a chuť do dalších, náročnějších akcí.

Praktický příklad:

1. Mezi startovací projekty a krátkodobé cíle nejčastěji jako koordinátor navádím žáky k diskuzi o tom, jaké materiální vybavení je potřeba zlepšit, obnovit či nakoupit. Jedná se o poměrně snadný projekt, při kterém žáci komunikují s vedením školy nebo s jinými partnery, a výsledek je hned vidět a znát.

Praktický příklad:

1. Škola bojovala s absencí wi-fi připojení v atriu budovy, kde se každou přestávku setkávala spousta žáků, kteří tam svačili u školního bufetu nebo se připravovali na další výuku, pokud měli volnou hodinu, obědovou pauzu apod. Na tento nedostatek upozornil spolusedící žák člena ŠP a ten jeho nápad prezentoval na zasedání. Žáci tedy podali oficiální žádost na vedení školy formou úředního dopisu, který se tímto naučili psát. Pan ředitel pověřil IT technika a školní atrium bylo velmi rychle zasíťováno.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Nejčastější rolí členů ŠP je komunikace s vedením školy a pedagogickým sborem ve prospěch těch, kteří je zvolili svými zástupci do školního parlamentu. Zastupují tedy ostatní žáky a školu.
2. Dále reprezentují školu na veřejnosti, před rodiči, přáteli školy i širokou veřejností. Své výsledky vhodně prezentují. Napomáhají k vytvoření vazeb mezi třídními kolektivy a napříč všemi ročníky.
3. Pořádají a organizují různé akce, které zlepšují klima školy i jednotlivých tříd. Vychovávají své členy k občanské inciativě a aktivitě ve prospěch širšího okruhu žáků.

Praktický příklad:

1. Akcí velkého rozsahu je školní ples. Tuto akci spoluorganizuje školní parlament, a to jeho část – žáci 3.–4. ročníků. Je to proto, že na střední škole je často zvykem navštěvovat taneční kurzy právě ve 2. ročníku. Žáci již tedy mají za sebou taneční průpravu pro tyto příležitosti.
2. Akce má zaběhnutý řád, a tak toho žáci příliš nevymýšlejí – fungují jako pořadatelé, šatnáři, moderátoři, prodejci losů do tomboly, losují tombolu a po půlnoci mají volný program, který mohou strávit např. společenským tancem. Někdy dojde ke spolupráci s kolegy tělocvikáři, kdy žáci nacvičí i nějaký hromadný tanec, který je poté použit jako bod programu. Akce má vysokou oblíbenost, úroveň a je každoročně významnou událostí na škole.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. ŠP také vhodně prezentuje svou činnost i výsledky jak uvnitř školy, tak i mimo ni. V dnešní době se často zapomíná a zanedbává právě vnitřní prezentace ŠP.
2. Žáci jsou velmi zběhlí v ovládání sociálních sítí, tvorbě webových stránek, či dokonce aplikací a v jiných internetových médiích, čehož lze při prezentaci využít.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. Nástěnky, časopis (věstník) a jiné tradiční formy bývají často vnímány jako zastaralé a nefunkční. Ale existence pouze virtuální prezentace, tedy „vše jen na internetu“, není jedinou vhodnou formou. Právě nástěnky, časopisy, věstníky, papírové ankety, jejich fyzická přítomnost, ukotvuje činnost ŠP na škole a lze je výborně použít i pro propagaci školy (dny otevřených dveří, mikulášské nadílky, dobročinné či charitativní akce).

Praktický příklad:

1. Poslední zvonění na škole organizuje školní parlament ve spolupráci s příslušnými zástupci maturantů ze 4. ročníku. Aby se „Poslední zvonění“ nezvrhlo v šikanu mladších ročníků a ničení školního majetku a vybavení tříd a učeben, byl stanoven jiný formát tohoto rozloučení se 4. ročníky. Maturanti ráno patrolují před školou a vybírají příspěvky na maturitní večírek. Poté se mladší ročníky dvě hodiny učí a následně odcházejí do tělocvičny, kde pro ně mají „čtvrťáci“ nachystaný zábavný program. Poté, co akce skončí, 4. ročníky se rozloučí a odcházejí na „svatý týden“. Takto je šance i poděkovat nejstarším členům školního parlamentu za jejich práci.

Kompetence, role, funkce školního parlamentu

1. V případě řešení citlivých individuálních (žák versus učitel, učitel vs. rodič) či profesních sporů (učitel versus učitel, učitel vs. třída, učitel vs. vedení školy) funguje ŠP jako instituce, která nejčastěji o problému informuje. Nepřísluší mu však dále tyto spory hodnotit či řešit.
2. Vedení školy i koordinátor by však měli ŠP seznámit s tím, co se v těchto věcech událo a jak se problém vyřešil.
3. Příkladem může být spor učitele s celou třídou, který lze řešit zapojením kvalifikovaného psychologa. Je tedy nutné vymezit kompetence a pravomoc koordinátora, ŠP, pedagogického sboru a vedení školy, případně i cizích osob – rodičů.

Metody práce školního parlamentu

1. Školní parlament předkládá podněty, otázky a návrhy žáků pedagogům a vedení školy. Zprostředkovává informace mezi třídami, snaží se o spolupráci mezi jednotlivými ročníky. Usiluje o naplňování cílů školy v oblasti osobnostní a sociální výchovy a ve výchově demokratického člověka. Pokud dojde k nějakému problému, snaží se najít optimální řešení.

Metody práce školního parlamentu

1. Spolupráce a aktivity nemusí probíhat jen v rámci školy, ale jsou to i různé organizace, díky kterým se rozvíjí a upevňuje demokratická výchova mezi žáky. Mezi nejznámější organizace, které s ŠP mohou spolupracovat, patří: ADRA, různé charitativní organizace na pomoc dětem, starým lidem, ale i zvířatům. Vděčná bývá spolupráce s útulky psů a koček.

Praktický příklad:

1. Na jedné škole využili při práci ŠP mezinárodního dne „Giving Tuesday“, což je den, kdy lidé darují věci jiným lidem – a takový den v menším měřítku zorganizovali na škole. Žáci ve spolupráci se ŠP přinesli do školy hračky, knihy, hry a věnovali je těm, kteří je potřebovali. S organizací a s předáváním těchto vybraných věcí jim pomohla organizace Člověk v tísni, která již má s podobnými akcemi zkušenosti a ví, komu vybrané věci darovat.

Metody práce školního parlamentu

1. Všichni – jak žáci, tak učitelé – si musí ujasnit, proč je důležité, aby parlament vůbec vznikl a fungoval.
2. Ve skupinové diskuzi si stanoví cíle, co by se dalo ve škole zlepšit.
3. Najdou priority, které je třeba řešit jako první.
4. Naučí se plánovat a hodnotit.
5. Musí se naučit argumentovat, protože se zajisté najdou oponenti, kteří nebudou se vznikem školního parlamentu souhlasit.

Praktický příklad:

Ideální je, pokud členové vyjedou na prožitkový kurz a krizové situace si na vlastní kůži zažijí. Např. když si jednou vyzkouší, jak rozdělat oheň, budou si pamatovat postup lépe, než když uslyší pouze teorii. Proto jsou prožitkové aktivity jednou z nejdůležitějších forem, jak žáky motivovat k jejich další práci. Pomocí her, které souvisí s osobnostní a sociální výchovou, se upevňuje demokratické a kritické myšlení. Na výjezdním kurzu je možno využít tyto hry:

1. místa si vymění,
2. nedokončené věty,
3. seznamování s pomocí balonku,
4. představování se ve dvojici,
5. JÁ pantomima,
6. nedokončené příběhy,
7. co máme společného,
8. hra na konflikt,
9. skupinové role.

Náplň práce školního parlamentu

1. V náplni práce parlamentu je důležité stanovení cílů: krátkodobých, týdenních, měsíčních nebo celoročních. V průběhu celého školního roku je potřeba rozdělení akcí po jednotlivých měsících.

Náplň práce školního parlamentu

1. Konkrétní rozdělení akcí v průběhu školního roku může vypadat takto: činnost ŠP začíná na podzim při organizaci adaptačních kurzů, Barevné podzimní olympiády a pokračuje projektovými dny na zachování českých tradic – např. Dušičky, Mikuláš, vánoční svátky, karneval spojený s masopustním průvodem. Kromě projektových dnů pomáhá ŠP také při organizaci dne otevřených dveří na škole a zápisu do 1. tříd. Následují pomoc při Dni Země, Dni dětí a rozloučení se s uplynulým školním rokem.

Praktický příklad:

1. Na jedné škole se s velkým úspěchem setkávají tematické dny zaměřené na jídla spojená s konkrétním ročním obdobím. Ať již je to období Velikonoc, Vánoc či masopustu, nebo se jedná o letní jídla v podobě lehkých zeleninových salátů apod. K těmto příležitostem bývá vyzdobena i jídelna a žáci jednotlivých tříd soutěží o nejoriginálnější nápad při výzdobě. Porota – složená z učitelů a členů školního parlamentu – hodnotí a vybírá vítěze. Do této výzdoby se mohou zapojit žáci celé školy.

Náplň práce školního parlamentu

1. Projekty nemusí být pouze záležitostí ŠP, v České republice existují i různé společnosti, které se snaží podporovat a rozvíjet činnost demokratické výchovy na školách.
2. Jednou z nejznámějších je organizace CEDU – Centrum pro demokratické učení. Tato organizace vypisuje různé projekty, do kterých se mohou přihlásit školy, na nichž funguje školní parlament.

Praktický příklad:

1. Po několikaletém působení ŠP na škole uskutečňujeme výměnné stáže mezi jednotlivými školami. Zástupci daných školních parlamentů si vymění svá místa na partnerských školách a posuzují a zkouší si práci s jinými žáky, jinými učiteli a porovnávají, jak je která škola vybavena, jak pracuje a spolurozhoduje daný ŠP.
2. Po skončení výměnných stáží se všichni scházíme na neutrální půdě a hodnotíme činnost ŠP na navštívených školách. Závěry, které zde vznikají, předáváme společně s doporučením zástupců partnerských škol vedení školy a pokoušíme se alespoň některé z těchto návrhů realizovat v praxi.

Agenda a jednací řád parlamentu

Co je to agenda?

1. Agenda představuje souhrn toho, co je třeba udělat, vyřídit, zařídit. Agenda je také program schůze, porady nebo konference, souhrn témat, o nichž se má jednat. Agendu/program připravuje obvykle předseda školního parlamentu často v součinnosti s koordinátorem.
2. Aby schůze parlamentu měla jasná pravidla a systém, měli by si zvolení členové školního parlamentu na svém prvním zasedání stanovit jednací řád.

Agenda a jednací řád parlamentu

Co je to jednací řád?

1. Jednací řád je soubor formálních pravidel, jimiž se řídí výbory, skupiny a jednotky. Ve školství se setkáváme s jednacím řádem u jednání spolků, rodičovských rad a školských rad. Uplatnění jednacího řádu je výborná metoda, jak s náležitým respektem vyslechnout názor každého člena skupiny. Důležité je, aby jednací řád vyhovoval principům spravedlnosti a rovnoprávného zastoupení členů. Jde o nástroj upevňující demokratické principy ve skupině. Struktura a délka jednacího řádu školního parlamentu musí být úměrné věku, tedy rozumovým schopnostem členů skupiny.

Memorandum (smlouvy)

Co je memorandum a k čemu je dobré?

1. Školní parlament v rámci posílení demokratických principů sepíše se spolupracující stranou memorandum nebo dohodu o spolupráci. Memorandum je na rozdíl od smlouvy spíše neformální záznam nějaké skutečnosti, jednání nebo stanoviska. Jako legislativní oporu pro vznik memoranda nebo dohody o spolupráci lze použít § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Memorandum bude sepsáno mezi školním parlamentem a např. vedením školy, školskou radou, spolkem, jiným školním parlamentem apod. Při tvorbě memoranda se opět posiluje právní vědomí členů parlamentu.

Školní parlament a školská rada

Co je školská rada?

1. Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy.
2. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Školská rada je právně upravena v § 167–168 školského zákona.

Školní parlament a školská rada

Parlament a školská rada

1. Zástupci školního parlamentu mohou vyjednávat přímo s předsedou školské rady nebo mohou využít právě tu třetinu školské rady, která zastupuje žáky (u nezletilých žáků jejich zákonní zástupci). Pokud probíhá spolupráce mezi školním parlamentem a školskou radou, jedná se především o spolupráci v oblasti školního řádu, koncepčních záměrů rozvoje školy a podnětů vedení školy.

Praktický příklad:

Z veřejně dostupných zápisů z jednání školního parlamentu a školských rad lze uvést příklady společných návrhů pro vedení školy:

1. pořízení kopírky pro žáky na chodbu školy,
2. pořízení nápojového automatu,
3. zrušení šatních kójí a pořízení plechových skříněk,
4. kamerový systém v prostorách šaten,
5. umožnění bezhotovostní platby ve školním bufetu,

Školní parlament a zapsané spolky

Co je to spolek?

1. V českém právu je od 1. ledna 2014 spolek definován jako zvláštní forma právnické osoby určená pro samosprávné a dobrovolné sdružení osob vedených společným zájmem. Spolek je právně upraven v § 214–302 občanského zákoníku. Při základních a středních školách běžně vznikají spolky (např. spolek rodičů a přátel školy, spolek rodičů, sdružení přátel školy apod.). Zájmový spolek má jasně deklarovaný cíl a stanovy.

Školní parlament a zapsané spolky

Parlament a spolek

1. Spolek při spolupráci se školním parlamentem není na rozdíl od školské rady vázán pravomocemi ze školského zákona, je méně formální a na rozdíl od školské rady disponuje obvykle finančními prostředky. Při škole pracuje nepřetržitě, čímž se otevírá prostor pro pravidelnou spolupráci.

Praktický příklad:

Z veřejně dostupných zápisů z jednání školního parlamentu a spolků lze uvést rovněž příklady společných akcí:

1. školní ples,
2. vítání nových žáků,
3. slavnostní vyřazení absolventů,
4. zajištění programu k výročí školy,
5. Den Země,
6. čtení pro klienty v domově důchodců,
7. školní jarmark
8. a mnoho dalších.

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Výsledky své činnosti ŠP předkládá ve vhodné a adekvátní formě ostatním subjektům, které s ním školní prostředí tvoří. Považují se za ně ostatní žáci (voliči), vedení školy, pedagogický sbor, cizí osoby (školská rada, rodiče, spolky apod.).

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. ŠP hodnotí svou činnost v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Evaluace i autoevaluace probíhají různými metodami hodnocení, které jsou pro žáky v parlamentu zajímavé a pestré, např. vypracovat SWOT analýzu, uspořádat anketu na sociálních sítích, při volbách zvolit metodu preferenčních hlasů apod. Evaluaci i autoevaluaci provádí jak koordinátor pomocí sofistikovaných nástrojů, tak i členové ŠP dle svých nápadů, inspirace z internetu nebo různých publikací.

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Hodnocení činnosti a fungování ŠP provádí minimálně dvakrát ročně i samotné vedení školy. ŠP připraví prezentaci své činnosti a úspěchů, kterých dosáhl v zamýšleném období. Vedení školy na to reaguje pochvalou či připomínkou, jak splnění těchto projektů napomohlo atmosféře školy v širším kontextu.
2. Na základě připomínek vedení školy je dobré upravit např. znovu opakované i nově chystané akce v příštím roce. Úspěšné projekty nejvíce odrážejí úspěšnost či neúspěšnost ŠP a zároveň zvyšují jeho dobré jméno a reprezentují školu před veřejností.

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Názory na činnost ŠP vyjadřují i hosté, které si spolek občas zve ke svým zasedáním. Hosty mohou být ostatní pedagogové, vedení školy, zástupci rodičů a samotní rodiče, samotní žáci. Tím se zvyšuje povědomí o funkci školního parlamentu a cizí osoby přinášejí nové pohledy na věci, které již koordinátor i zástupci přehlížejí, tzv. „zasvěcená slepost“.

Evaluace a autoevaluace činnosti školního parlamentu

1. Koordinátor zase prezentuje výsledky a problémy na pedagogické radě, kde získává zpětné hodnocení od kolegů. Tyto poznatky poté předkládá ve vhodné formě členům školního parlamentu.

Praktický příklad:

1. Školní parlament hodnotí a „slaví“ své působení na jedné ze škol v den, kdy mají zároveň pedagogové závěrečné ukončení školního roku. Protože se tyto akce tradičně konají ve školní jídelně a vzhledem k akci je i přiměřeně upraven školní rozvrh, je velmi vhodné, že se před učitelskou sešlostí koná oslava školního parlamentu. Vybraní žáci se tedy ten den učí pouze pár hodin a poté mají právo účastnit se závěrečného zasedání.

SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ

1. HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament III. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-3-5.
2. HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament II. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-2-8.
3. HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament I. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-1-1.
4. Charta Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům, přijatá v rámci doporučení CM/Rec (2010)7 Výboru ministrů. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5827-9.
5. MATĚJKA, O., HOTOVÝ, F. Výchova k občanství. Doplňující koncepce k současnému kurikulu. Brno: MU, 2012.
6. MATĚJKA, Ondřej, Filip HOTOVÝ a Maria Helena SALEMA. Politika do školy patří: metodický materiál pro učitele. 1. vyd. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Masarykova univerzita, 2012, Edice pedagogické literatury. ISBN 978-80-210-5927-6.
7. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001, ISBN 80-211-0372-8.
8. O'SHEA, Karen. Slovník pojmů k výchově k demokratickému občanství: výchova k demokratickému občanství 2001-2004: rozvoj vzájemného porozumění. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5818-7.
9. PIŤHA, Petr. Úvod do výchovy k občanství: knížka pro učitele a veřejnost. Praha: Aved, 1992.
10. SUCHOMEL, Jan. Žákovský parlament jako nástroj výchovy k demokracii. Brno, 2017, 62 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc.

SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ

1. BRANDER, Patricia, Peter KRAPF a Wiltrud WEIDINGER. Kompas: manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Vyd. 1. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Eva Potužníková, Martin Potužník. Praha: Argo, 2006, Edice pedagogické literatury. ISBN 80-720-3827-3.
2. BRETT, Peter, Pascale MOMPOINT-GAILLARD a Maria Helena SALEMA. Jak mohou všichni učitelé podpořit výchovu k občanství a lidským právům: rámec pro rozvoj kompetencí. 1. vyd. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Masarykova univerzita, 2012, Edice pedagogické literatury. ISBN 978-80-210-5947-4.
3. Centrum občanského vzdělávání FHS UK. Kompetence pro demokratickou kulturu. Praha 2017.
4. FRONĚK, Jan, Eliška BUCVANOVÁ a Karel KARAFIÁT. Žákovský parlament na prvním stupni: pomocník pro koordinátora parlamentu. V Praze: Gemini, 2013. ISBN 978-80-905293-9-7.
5. GOLLOB, R., KRAPF, P., WEIDINGER, W. Vzděláváním k demokracii. Podklady pro učitele k výchově k demokratickému občanství a k výchově k lidským právům. Brno: MU, 2012.
6. GOLLOB, Rolf a Peter KRAPF. Výuka demokracie: sbírka modelových situací pro výchovu k demokratickému občanství a lidským právům. 1. vyd. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Masarykova univerzita, 2012, Edice pedagogické literatury. ISBN 978-80-210-6089-0.