VP 5

PRŮVODCE PREZENTACÍ

TEMATICKÉ CELKY

1. Rozvoj demokratické kultury
2. Co je to školní parlament
3. Osoba koordinátora
4. Volby
5. Fungování a pravidla parlamentu
6. Kompetence, role, funkce školního parlamentu
7. Metody práce školního parlamentu
8. Náplň práce – co parlamenty dělají
9. Agenda a jednací řád
10. Memorandum (smlouva)

TEMATICKÉ CELKY

1. Školní parlament a školská rada
2. Školní parlament a zapsané spolky
3. Evaluace a autoevaluace
4. Test
5. Použitá literatura

ODPOVĚDNOST

Odpovědnost jedince je chápána jako významná součást jeho kompetence k řešení problémů a kompetence občanské. Výchova k odpovědnosti by se proto měla stát nedílnou součástí školního i mimoškolního vzdělávání. Odpovědnost je široký právní, morální a etický pojem.

DEMOKRACIE

Demokracie je složeninou dvou řeckých slov: démos (lid) + kratein (vládnout) a všeobecně se definuje jako „vláda lidu“. V současnosti ji můžeme nejjednodušeji definovat jako „společenství občanů, kteří společně vykonávají správu věcí veřejných, což znamená, že se nejedná o vládu jedince nebo omezené skupiny“.

DEMOKRACIE

Demokracie je založena na těchto zásadách:

1. státní moc je odvozena od suverenity lidu;
2. pravidelné svobodné volby jsou založené na všeobecném, přímém a rovném hlasovacím právu;
3. cílem státní moci je sloužit státu, stát je tu pro lidi, nikoli lidé pro stát;
4. jsou dodržována všechna základní lidská práva a svobody, jejich rovnost před zákonem;
5. vztah občana a státu je vymezen na základě práva (právní stát);

DEMOKRACIE

1. státní moc se dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudní;
2. politický systém je založen na svobodném vzniku a konkurenci politických stran;
3. politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, na druhé straně jsou zaručena práva menšin (vláda většiny);
4. občanská společnost je založená na fungujících nevládních organizacích (ekologická hnutí, nadace, kulturní instituce);
5. decentralizovaná státní správa a samospráva.

Co je to demokracie?

KOMUNIKACE

Podmínkou sociální existence člověka, která vyplývá z jeho potřeby vyměňovat si informace s jinými lidmi, je komunikace. Dochází při ní k výměně představ, názorů, nálad, postojů apod. Hlavním předpokladem sdělování i samotného procesu dorozumívání je naše řeč – verbální stránka komunikace, řeč těla – neverbální mimoslovní komunikace a komunikace činem. Významnou součástí lidské komunikace je také poslouchání či naslouchání, dovednost, kterou se musíme naučit.

ÚSPĚŠNÁ KOMUNIKACE

1. Překonání osobního strachu z odmítnutí.
2. Zvýšení sebedůvěry a překonání osobních pochybností.
3. Umět přijmout odpovědnost.
4. Umět si stanovit cíl a jít si pevně za svým.
5. Schopnost plánovat a rozhodovat se.
6. Umět vyjednávat a ptát se.
7. Schopnost neustále se vzdělávat a učit.

Jak můžeme rozdělit komunikaci?

ŠKOLNÍ PARLAMENT

1. Školní parlament (také žákovský parlament, studentský parlament) je ustanoven ze zástupců jednotlivých tříd 1.–4. ročníků středních škol , kteří se pravidelně scházejí a které koordinuje dospělá osoba z řad pedagogů.
2. Hlavní náplní školního parlamentu je komunikovat s vedením školy a s pedagogickými pracovníky a zároveň předkládat připomínky a náměty ze tříd, informovat žáky a veřejnost o dění ve škole.

ŠKOLNÍ PARLAMENT

1. Prochází nezbytnými parlamentními aktivitami, jako jsou volby, rozdělení rolí, formulace pravidel, propagace a plánování činností, vedení agendy, sebereflexe. Účinně pracuje na zlepšení dovedností členů parlamentu tak, aby byli schopnými zástupci tříd a efektivně plnili svoji roli.
2. Realizuje projekty, které napomáhají ke změně klimatu školy. Právě žáci jsou často těmi, kdo přichází se zajímavými nápady a podněty pro zlepšení chodu školy. A proto je parlament demokratickým spojením mezi pedagogy, žáky a vedením školy.

ŠKOLNÍ PARLAMENT

1. Školní parlament má podle Úmluvy o právech dítěte (Valné shromáždění OSN z 20. 11. 1989) některá práva.
2. Je to právo vyjádřit svůj názor a požadavek.
3. Dále právo na zajištění kázně ve škole odpovídající lidské důstojnosti.
4. Právo získat a zveřejnit informaci.
5. A v neposlední řadě právo na ochranu před jakoukoli diskriminací.

KOORDINÁTOR ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

1. Osoba koordinátora vede žáky k uvědomění si nutnosti spolupráce, týmového rozhodování, rozdělení povinností, odpovědnosti za svá rozhodnutí a demokratické výchově.
2. Koordinátor funguje jako prostředník mezi vedením školy, ostatními kolegy a žáky.
3. Je dobrý psycholog, který vymezuje hranice mezi dospělými, dospívajícími nebo dětmi.
4. Koordinátor je schopen vytipovat vhodné kandidáty do parlamentu.

KOORDINÁTOR ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

1. Koordinátor je dospělá osoba, nejčastěji pedagog, ale může jím být i rodič, školní psycholog či jiná osoba, která se školou spolupracuje a zná její strukturu a problémy. Spolupracuje s vedením školy, učitelským sborem i žáky. Stmeluje parlament pomocí zážitkových aktivit a her. Rozvíjí měkké dovednosti žáků, jako jsou řečnické projevy, pravidla, jak vést a argumentovat v diskusi, empatické chování a respektování názorů jiných.

Co je hlavní náplní školního parlamentu?

KOORDINÁTOR ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

Každý koordinátor si na začátku musí položit tyto základní otázky:

1. Proč školní parlament ve škole potřebujeme?
2. Jaká jsou rizika jeho činnosti?
3. Jak se vypořádat s averzí vedení školy, obavami kolegů a lhostejností žáků?
4. Jaké jsou nejpalčivější problémy, které by měl školní parlament řešit?

KOORDINÁTOR ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

Koordinátor při založení školního parlamentu usiluje nejdříve o to, aby parlament získal své pevné místo v rámci fungujících orgánů školy. Informuje předem vedení školy i kolegy a prezentuje jim pozitiva tohoto školního uskupení. Jasně vymezuje kompetence a pravomoci, které bude parlament mít. Volí adekvátní systém propagace a prezentace práce. Vhodné formy jsou např. pomocí školního časopisu, sociálních sítí, nástěnek apod.

VOLBY

Školní parlament může vzniknout:

1. 1) rozhodnutím vedení školy;
2. 2) z potřeby žáků;
3. 3) z iniciativy pedagoga-koordinátora;
4. 4) z iniciativy školské rady či spolku při škole.
5. Pokud má školní parlament posilovat občanské vzdělávání a demokratické myšlení, měli by být žáci do parlamentu voleni.
6. Volby jsou hlavním mechanismem demokracie, kterým žáci vybírají ze svých řad zástupce do školního parlamentu.

VOLBY

Volby jsou svobodným prvkem v demokratické společnosti, proto i ve školách je pouze na žácích, zda se voleb do školního parlamentu zúčastní, či nikoli. Nejčastěji třídy nebo ročníky delegují své zástupce a předávají jim některé své pravomoci.

Volby ve školách se podobají svým systémem, organizací i průběhem volbám do Parlamentu ČR, přesto lze aplikovat několik volebních modelů.

VOLEBNÍ MODEL

Existuje několik cest, jak sestavit školní parlament. Je na každé škole, jaký volební model zvolí. Před samotnými volbami je nutné ujasnit si základní parametry školního parlamentu a zvolit volební systém.

1. Velikost školního parlamentu? Počet kandidátů ze třídy?
   např.: 1 kandidát – 2 kandidáti – … – poměrně podle velikosti třídy
2. Z jakých ročníků budou kandidáti do školního parlamentu?
   např.: první stupeň – druhý stupeň – učební obory – studijní obory – nástavbové obory

VOLEBNÍ MODEL

1. Formy vzdělávání, ze kterých budou kandidáti vybíráni?
   např.: prezenční obory – distanční obory
2. Jaký bude poměr chlapců a děvčat?
   např.: náhodný – vyrovnaný – podle poměru ve škole – jiný
3. Kdo jsou oprávnění voliči?
   např.: jen žáci z ročníků, kteří vyslali kandidáta – všichni žáci školy – žáci a třídní učitel – další

VOLEBNÍ MODEL

1. Kolik a jaké výbory (pracovní skupiny/komise) bude mít školní parlament?
   např.: žádné – 2 výbory – 3 výbory – 4 výbory např.: sportovní výbor – výbor pro stravování – výbor pro volný čas
2. Kde a kdy volit?
   např.: volební místností bude každá třída – vhodně zvolená a vybavená místnost (plenta, urna); např.: na konci školního roku – na začátku školního roku

VOLEBNÍ MODEL

1. Délka mandátu zvolených zástupců?
   např.: jeden rok – dva roky – tři roky
2. Kdo budou členové volební komise?
   např.: žáci – žáci a třídní učitel – učitelé – žáci, učitelé a nepedagogičtí zaměstnanci

Vzpomeneš si, na základě jaké iniciativy může školní parlament vzniknout?

1. rozhodnutím vedení školy;
2. z potřeby žáků;
3. z iniciativy pedagoga-koordinátora;
4. z iniciativy školské rady či spolku při škole.

ORGANIZACE VOLEB

1. Obvykle vedení školy nebo koordinátor školního parlamentu zvolí vhodný volební model a termín voleb. Volební model musí být co nejvíce přizpůsobený věku kandidátů a voličů.
2. Před samotnými volbami musí proběhnout informační kampaň. Třídní učitelé / koordinátor školního parlamentu vysvětlí žákům význam školního parlamentu, jeho náplň práce a zvolený volební model. Velmi důležitá je vhodná motivace. Informační kampaň je vhodné rozšířit i o všechny pedagogy a rodiče žáků.
3. Dále je potřeba stanovit roli třídního učitele a koordinátora školního parlamentu, stanovit volební komisi a volební místnost.

ORGANIZACE VOLEB

1. Následně proběhnou samotné volby do školního parlamentu. Školní volby by měly být velmi podobné skutečným volbám – hlasovací lístky, urna, plomba, plenta, státní nebo školní symboly apod.
2. Poté začne práce volební komise – sčítání hlasů, prezentování výsledků voleb. Také žáci a pedagogové, kteří jsou členy volební komise, musí být řádně poučeni a musí být stanovena jasná pravidla pro „vítěze“ voleb. Výsledky je nutné prezentovat v každé třídě, na veřejných nástěnkách, na webových stránkách školy a vyhlásit ve školním rozhlase.
3. Nakonec je stanoven termín pro první schůzi nově zvolených zástupců.

FUNGOVÁNÍ A PRAVIDLA ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

Povinností koordinátora školního parlamentu je iniciovat první schůzku, na které připomene roli a kompetence parlamentu. Na první schůzku pozve vedení školy, které zdůrazní svou podporu pro toto žákovské sdružení. Na tomto prvním setkání je sestaven harmonogram aktivit a akcí, které bude parlament pořádat v příslušném školním roce.

Školní parlament pro svou práci potřebuje rovněž odpovídající materiální, kancelářské a audiovizuální vybavení, které poskytuje vedení školy.

FUNGOVÁNÍ A PRAVIDLA ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

1. Je po volbách a co dál?
2. Role školního parlamentu
3. Metody práce školního parlamentu
4. Co školní parlamenty dělají?
5. Agenda školního parlamentu
6. Funguje školní parlament?

FUNGOVÁNÍ A PRAVIDLA ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

Koordinátor společně se členy parlamentu stanoví na první schůzi základní funkce parlamentu a jeho pravidla.

Na základě volebního modelu a následných voleb obdržel určitý počet žáků školy mandát.

Mandát je časově omezené oprávnění k vymezené činnosti, které členovi parlamentu svěřil volič.

FUNGOVÁNÍ A PRAVIDLA ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

1. Představme si, že vznikl 38členný školní parlament (19 tříd studijních a učebních oborů). Na první schůzi bylo dohodnuto, že nemá velký smysl, aby se všech 38 žáků zabývalo jedním problémem. Byl tedy zvolen model:
2. 1 žák – předseda školního parlamentu;
   1 žák – místopředseda školního parlamentu;
   6 žáků tvoří pracovní skupinu (výbor), pracovních skupin je 6, v každé pracovní skupině je vedoucí pracovní skupiny.

FUNGOVÁNÍ A PRAVIDLA ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

Pracovní skupiny:

1. Výbor organizační a pro styk s veřejností – řeší např. prezentaci školy na veřejnosti, předávání informací, bezpečí ve škole, úklid, šatny, organizace akcí, vyjma sportovních a kulturních apod.
2. Výbor pro volný čas (ve škole se ujal název sportovní výbor) řeší např. turnaje, sportovní kurzy, středoškolské soutěže, kroužky, podmínky pro sport apod.

FUNGOVÁNÍ A PRAVIDLA ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

1. Kulturní výbor – řeší např. divadelní představení, slavnostní vyřazení, školní ples, akademie k výročí školy, poslední zvonění, rozhlasové upoutávky apod.
2. Pedagogický výbor – řeší např. rozvrh, žákovské knížky, pravidla pro pochvaly a jiná ocenění, vybavení tříd, návrh didaktických pomůcek apod.

FUNGOVÁNÍ A PRAVIDLA ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

1. Mediální výbor – řeší např. mediální výchovu, předávání informací, webové stránky školy, sociální sítě školy, spravuje školní YouTube kanál apod.
2. Výbor pro stravování – řeší např. zajištění pitného režimu, potravinové automaty, jídelníček (např. dny světové kuchyně), zajištění občerstvení při různých akcích apod.

Vzpomeneš si, jaké výbory mohou vzniknout v rámci školního parlamentu?

1. Kulturní
2. Pro volný čas
3. Mediální
4. Pro stravování
5. Organizační
6. Pedagogický

KOMPETENCE, ROLE, FUNKCE ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

Před založením školního parlamentu koordinátor stanoví, jakou roli bude toto školní sdružení zastávat, co bude v jeho kompetencích. S tím seznámí členy parlamentu a společně s nimi tyto obecné body upraví dle aktuálních potřeb dané školy. Parlament by si měl vymezit svá práva, ale i povinnosti, za které je zodpovědný.

ROLE PARLAMENTU VE VZTAHU KE ŠKOLE

Je nutné vymezit roli a kompetence školního parlamentu ve škole. Žákům (i pedagogům) musí být zřejmé, jakou roli má:

1. vedení školy;
2. pedagogická rada;
3. školská rada;
4. spolek, sdružení;
5. školní parlament.

ROLE UVNITŘ PARLAMENTU

Ve školním parlamentu mají žáci a pedagogové obvykle tyto role/funkce:

1. žák – předseda parlamentu;
2. žák – místopředseda parlamentu;
3. žák – zapisovatel parlamentu;
4. žák – vedoucí výboru/podvýboru;
5. pedagog – koordinátor školního parlamentu;
6. a další.

METODY PRÁCE

1. Školní parlament předkládá podněty, otázky a návrhy žáků pedagogům a vedení školy.
2. Zprostředkovává informace mezi třídami, snaží se o spolupráci mezi jednotlivými ročníky.
3. Usiluje o naplňování cílů školy v oblasti osobnostní a sociální výchovy a ve výchově demokratického člověka. Pokud dojde k nějakému problému, snaží se najít optimální řešení.

METODY PRÁCE

Na začátku práce školního parlamentu je třeba se zamyslet nad tím, čemu se vlastně parlament bude věnovat a jakou funkci ve škole má. Parlamenty mohou své úsilí upínat různými směry. Ve skupinové diskusi si členové parlamentu stanoví cíle, co by se dalo ve škole změnit a zlepšit. Musí najít priority, které je třeba řešit jako první. Tím se naučí plánovat a hodnotit.

ZÁKLADNÍ METODY PRÁCE

1. Organizace práce a řešení problémů (např. rozdělení rolí, rozdělení práce, plánování, plnění termínů, nepořádek v bufetu, počmárané skříňky v šatnách apod.)
2. Komunikace (diskuse nad tématy v rámci parlamentu, diskuse s vedením školy a pedagogy apod.)
3. Sběr dat (např. dotazník, anketa, rozhovor)
4. Analýzy (např. SWOT analýza)
5. Rozhodování a hlasování

Vzpomeneš si, jakým způsobem může probíhat sběr dat?

1. Dotazníkem
2. Anketou
3. Rozhovorem

ZÁKLADNÍ METODY PRÁCE

1. Realizace vlastních projektů a akcí
2. Informování ostatních (o dění ve škole a o práci školního parlamentu např. prostřednictvím webu, sociálních sítí, rozhlasem, nástěnkou, prezentací, školní televizí)
3. Agenda (např. psaní dopisu, psaní zápisu z jednání, tvorba pravidel, vedení kroniky)
4. Spolupráce (např. s vedením školy, s výbory parlamentu, se školskou radou, spolkem, s obcí, s městskou policií, s mateřskou školou apod.)
5. Hodnocení, sebehodnocení

DEMOKRATICKÉ ROZHODOVÁNÍ

DEMOKRATICKÉ ROZHODOVÁNÍ

Fáze sběru dat:

1. pouze sbírání informací bez hodnocení;
2. získat a zaznamenat všechny důležité informace a od všech;
3. včas se posunout do další fáze (koordinátor, předseda);
4. techniky – např.: kolečko, popcorn, lístečky.

DEMOKRATICKÉ ROZHODOVÁNÍ

Analytická fáze:

1. nepřidávat nové informace (pokud byla uzavřena fáze sběru dat);
2. udržovat srozumitelnost pro všechny žáky ve skupině;
3. vracet se k zadání (co máme rozhodnout);
4. techniky – např.: detail/nadhled, seskupování/seřazování/třídění, perspektivy.

DEMOKRATICKÉ ROZHODOVÁNÍ

Rozhodovací fáze:

1. dopředu určit kritéria rozhodování;
2. zužovat počet variant, možností a informací;
3. směřovat k závěru;
4. techniky – např.: hlasování, bodování, semafor, úrovňové hlasování.

Kolik fází a jaké má demokratické rozhodování?

NÁPLŇ PRÁCE

1. V náplni práce je důležité stanovení cílů: krátkodobých, týdenních, měsíčních nebo celoročních. V průběhu celého školního roku je nutno rozdělit akce po jednotlivých měsících.
2. Některé parlamenty používají plán práce.

CO PARLAMENTY DĚLAJÍ

1. vítají žáky prvních ročníků;
2. loučí se s absolventy;
3. spoluorganizují školní ples;
4. spoluorganizují slavnostní vyřazení;
5. spoluorganizují den otevřených dveří;
6. spoluorganizují sbírky (charitativní, potravinové);
7. spoluorganizují dny jídel různých národů;
8. spoluorganizují dny zdravé výživy;
9. organizují různé školní soutěže;
10. organizují setkání s bývalými absolventy.

CO PARLAMENTY DĚLAJÍ

1. připravují projektové dny u příležitosti státních a vánočních svátků, Mikuláše, Dne Země, Dne bez aut, Dne matek, Dne otců, Dne jazyků, Dne zdraví, Dne manželství apod.;
2. podílejí se na estetizaci školy;
3. podílejí se na materiálním vybavení školy;
4. podílejí se na vzhledu a obsahu webových stránek školy;
5. podílejí se na image školy;
6. a mnoho dalších aktivit.

AGENDA

Agenda představuje souhrn toho, co je třeba udělat, vyřídit, zařídit. Agenda je také program schůze, porady nebo konference, souhrn témat, o nichž se má jednat.

Agendu/program připravuje obvykle předseda školního parlamentu, často v součinnosti s koordinátorem. Aby schůze parlamentu měla jasná pravidla a systém, měli by si zvolení členové školního parlamentu na svém prvním zasedání stanovit jednací řád.

JEDNACÍ ŘÁD

Jednací řád je soubor formálních pravidel, jimiž se řídí výbory, skupiny a jednotky. Uplatnění jednacího řádu je výborná metoda, jak s náležitým respektem vyslechnout názor každého člena skupiny.

Důležité je, aby jednací řád vyhovoval principům spravedlnosti a rovnoprávného zastoupení členů. Jde o nástroj upevňující demokratické principy ve skupině.

Zkus vyjmenovat, čím se konkrétně zabývá školní parlament?

1. podílejí se na estetizaci školy;
2. podílejí se na materiálním vybavení školy;
3. podílejí se na vzhledu a obsahu webových stránek školy;
4. podílejí se na image školy;
5. a mnoho dalších aktivit.

OBSAH JEDNACÍHO ŘÁDU

Struktura jednacího řádu:

1. Úvodní ustanovení. Jednací řád školního parlamentu, název parlamentu, název školy, výbory školního parlamentu apod.
2. Vymezení činnosti a kompetencí školního parlamentu.
3. Způsob jednání členů školního parlamentu. Kdo svolává a kam, kdo řídí, kdy svolává a jak svolává. Program a příprava zasedání.

OBSAH JEDNACÍHO ŘÁDU

1. Volba předsedy a místopředsedy školního parlamentu. Volba předsedy výboru.
2. Hlasování.
3. Organizačně technické záležitosti.
4. Výstupy ze zasedání.
5. Další a ostatní ustanovení. Například o spolupráci se školskou radou, se spolkem apod.

Co je jednací řád?

MEMORANDUM

Školní parlament v rámci posílení demokratických principů sepíše se spolupracující stranou memorandum nebo dohodu o spolupráci. Memorandum je na rozdíl od smlouvy spíše neformálním záznamem nějaké skutečnosti, jednání nebo stanoviska. Jako legislativní oporu pro vznik memoranda nebo dohody o spolupráci můžeme použít § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Memorandum bude sepsáno mezi školním parlamentem a např. vedením školy, školskou radou, spolkem, jiným školním parlamentem apod.

OBSAH MEMORANDA

Obsah memoranda nemůže překročit legislativní rámec. Není možné vyžadovat např. po vedení školy nebo školské radě něco, co neumožňuje legislativa. Zde je opět velmi důležitá role koordinátora školního parlamentu. V memorandu je vhodné uvést spolupracující strany, účel a předmět dohody, práva a povinnosti obou partnerů a další ustanovení.

ŠKOLNÍ PARLAMENT A ŠKOLSKÁ RADA

Jednou z možností, jak může školní parlament prosazovat své požadavky a podávat podněty vedení školy, je spolupráce se školskou radou.

ŠKOLSKÁ RADA

Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Školská rada je právně upravena v § 167–168 školského zákona.

PRAVOMOCI ŠKOLSKÉ RADY

Pravomoci školské rady upravuje školský zákon.
Školská rada:

1. se vyjadřuje k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování;
2. schvaluje výroční zprávu o činnosti školy;
3. schvaluje školní řád, na středních a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny;
4. schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků na základních a středních školách;

PRAVOMOCI ŠKOLSKÉ RADY

1. podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy;
2. projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření;
3. projednává inspekční zprávy České školní inspekce;
4. podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy;
5. podává návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele školy.

PARLAMENT A ŠKOLSKÁ RADA

Zástupci školního parlamentu mohou vyjednávat přímo s předsedou školské rady nebo mohou využít právě tu třetinu školské rady, která zastupuje žáky (u nezletilých žáků jejich zákonní zástupci). Pokud probíhá spolupráce mezi školním parlamentem a školskou radou, jedná se především o spolupráci v oblasti školního řádu, koncepčních záměrů rozvoje školy a podnětů vedení školy.

ŠKOLNÍ PARLAMENT A SPOLKY

Další možností spolupráce školního parlamentu s jiným subjektem je spolupráce se spolkem.

Rozhodni, zda je tvrzení správné:

SPOLEK

V českém právu je od 1. ledna 2014 spolek definován jako zvláštní forma právnické osoby, určená pro samosprávné a dobrovolné sdružení osob vedených společným zájmem. Spolek je právně upraven v § 214–302 občanského zákoníku. Při základních a středních školách běžně vznikají spolky (např. spolek rodičů a přátel školy, spolek rodičů, sdružení přátel školy apod.). Zájmový spolek má jasně deklarovaný cíl a stanovy.

EVALUACE A AUTOEVALUACE

Výsledky své činnosti školní parlament předkládá ve vhodné a adekvátní formě ostatním subjektům, které s ním školní prostředí tvoří. Považují se za ně ostatní žáci (voliči), vedení školy, pedagogický sbor, cizí osoby (školská rada, rodiče, spolky apod.).

1. Evaluace je vědní disciplína, která se zabývá sběrem a vyhodnocováním dat.
2. Evaluace = hodnocení.
3. Autoevaluace = vlastní hodnocení.

EVALUACE A AUTOEVALUACE

Parlament hodnotí svou činnost v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Evaluace i autoevaluace probíhají různými metodami hodnocení, které jsou pro žáky v parlamentu zajímavé a pestré, např. vypracovat SWOT analýzu, uspořádat anketu na sociální síti, při volbách zvolit metodu preferenčních hlasů apod.

Evaluaci i autoevaluaci provádí jak koordinátor pomocí sofistikovaných nástrojů, tak i členové parlamentu dle svých nápadů, inspirace z internetu nebo různých publikací.

EVALUACE A AUTOEVALUACE

Hodnocení činnosti a fungování parlamentu se provádí minimálně dvakrát ročně. Hodnocení může provést i samotné vedení školy. Členové parlamentu připraví prezentaci činnosti a úspěchů, kterých školní parlament dosáhl v zamýšleném období. Úspěšné projekty nejvíce odrážejí úspěšnost či neúspěšnost parlamentu a zároveň zvyšují jeho dobré jméno a reprezentují školu před veřejností.

Vzpomeneš si, jak se charakterizuje evaluace?

1. Evaluace je vědní disciplína, která se zabývá sběrem a vyhodnocováním dat.

Použitá a doporučená literatura

1. BEZCHLEBOVÁ, Maria. Kurikulární reforma a společenskovědní vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu pro střední odborné vzdělávání. In: Výchova k demokratickému občanství a vzájemné toleranci v multikulturní společnosti: sborník příspěvků z 11. ročníku Letní školy "Výchova k demokratickému občanství a vzájemné toleranci v multikulturní společnosti". 1. vyd. Editor Miroslav Dopita, Antonín Staněk. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004, ISBN 80-244-0952-6.
2. BRANDER, Patricia, Peter KRAPF a Wiltrud WEIDINGER. Kompas: manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Vyd. 1. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Eva Potužníková, Martin Potužník. Praha: Argo, 2006, Edice pedagogické literatury. ISBN 80-720-3827-3.
3. BRETT, Peter, Pascale MOMPOINT-GAILLARD a Maria Helena SALEMA. Jak mohou všichni učitelé podpořit výchovu k občanství a lidským právům: rámec pro rozvoj kompetencí. 1. vyd. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Masarykova univerzita, 2012, Edice pedagogické literatury. ISBN 978-80-210-5947-4.
4. Centrum občanského vzdělávání FHS UK. Kompetence pro demokratickou kulturu. Praha, 2017.
5. ČECHOVÁ, B. H. Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. Praha: Portál, 2009.
6. GEMINI O. S. Politeia: Výchova demokratického občana. Praha: Gemini o. s., 2008.
7. GOLLOB, R., KRAPF, P., WEIDINGER, W. Vzděláváním k demokracii. Podklady pro učitele k výchově k demokratickému občanství a k výchově k lidským právům. Brno: MU, 2012.
8. HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament III. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-3-5.